Jefim Fištejn: Putin jako hrobař ruské prosperity
Nakladatelství univerzity v Yale nedávno vydalo knihu Anderse Aslunda s názvem Ruský klanový kapitalismus.
Americký ekonom a člen washingtonské Atlantické rady Anders Aslund byl čtyři roky poradcem ve vládě Jegora Gajdara. Ve své nejnovější publikaci tvrdí, že Putin fakticky zdědil již rozjetou a velmi úspěšnou reformu, kterou sám fakticky nikám dál neposunul.
Libor Dvořák: Je ruský prezident Putin jen šedivou skrvnou?
Jak mocný je ve skutečnosti Vladimir Putin? To se ptají ruští i zahraniční novináři a politologové poslední dobou stále častěji.
„Zlatá dekáda“ Ruska, jež trvala zhruba do roku 2008, a která je oficiální propagandou přičítána Putinovi, byla ve skutečnosti výsledkem Jelcinových reforem. Finanční krach roku 1998 napomohl nastartovat proces fundamentálních reforem, jejichž ovoce Vladimir Putin mohl klidně sbírat.
V Aslundově interpretaci energický rozvoj ruského hospodářství se mohl obnovit také pro krizi roku 2008, kdyby ho Vladimir Putin nepodrobil cílené mutaci a netransformoval ho v „autoritářskou kleptoktacii“. Dopomohla mu k tomu drahá ropa, jejíž ceny jsou neodolatelným pokušením pro ruské úředníky. Na rozdíl od Norska, kde ceny ropy byly využity pro stimulování ekonomiky, pro Rusko se staly prokletím, které plodí korupci a brzdí vývoj.
Po roce 2004 a po odcizení Jukosu započalo prudké obohacování Putina a jeho okolí. V čele s ruským prezidentem byl vytvořen systém přerozdělování příjmů státních podniků mezi nejbližšími spojenci Putina.
Nebetyčná korupce
Rusové jsou spoluzodpovědní za to, že se Putin dostal k moci, říká dokumentarista Vitalij Manskij
Jak se dostal Vladimir Putin na přelomu milénia v Rusku k moci a jakou vinu na tom nesou samotní Rusové? Na to se snaží odpovědět film Svědkové Putinovi režiséra Vitalije Manského, který byl hostem letošního festivalu Jeden svět. V době první prezidentské kampaně natočil o Putinovi film a nakonec se z nepoužitého materiálu rozhodl udělat další snímek. Diskutovali jsme spolu o povaze dnešního Ruska i o tom, jak události kolem Putinova nástupu k moci vnímá dnes.
Aslund cituje slavnou americkou ekonomku Karen Dawishovou, autorku knihy Putinova kleptokracie: „Skupina osob kolem Putina zasvětila život faktickému loupežnictví, které svým rozsahem nemá obdoby.“
Odporná kleptokracie vytvořená Putinem v Aslundově podání spočívá na čtyřech velrybách: první jsou jeho přátelé z dob leningradského KGB, kteří dodnes kontrolují bezpečnostní, státní a soudní aparát. Druhou velrybou jsou státní podniky v čele s lidmi osobně oddanými Putinovi, třetí jsou kamarádi z dětství, z nichž se stali miliardáři díky povolenému rozkrádání státního majetku, čtvrtou velrybou jsou off-shory hlavně ve Spojených státech a Velké Británii, kde díky tradici anonymity se ruské peníze dají snadno schovat.
Libor Dvořák: Předzvěsti rozkladu Putinovy moci a strašlivé budoucnosti
Rozdíly mezi výsledky jednotlivých sociologických pracovišť jsou velmi výrazné, ale vytrvale klesající tendence je zcela očividná všude.
Cílem knihy, jak říká sám Aslund, je ukázat, jak Putin zastavil ekonomický rozvoj Ruska a co to znamená pro svět.
Je třeba si uvědomit, že ruské peníze ve výši až 800 miliard dolarů jsou vyvedeny do ciziny a zaparkovány v nemovitostech. Anders Aslund tvrdí, že investice do ruského hospodářství nečiní 30 procent HDP, jak tvrdí ruská statistika, nýbrž jen 20 procent a průměrný růst v Putinově době nedosahuje 7 procent, nýbrž 1 procento.
Putin konsolidoval svou politickou moc pomocí nebetyčné korupce. Je to velmi účinná korupce, která pracuje v jeho prospěch a ku prospěchu jeho nejbližších přátel.
Ve své knize Ruský klanový kapitalismus Anders Aslund razí tezi, že Putin ve skutečnosti realizuje právě takový program, který od prvopočátku měl v plánu. Jenže aby ho naplnil v úplnosti, potřeboval se stát neomezeným samovládcem, což se mu bohužel podařilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
