Jefim Fištejn: Když dva dělají totéž. Produkty Navalného fondu odstranil Google, Apple i Youtube
Přesně v den zahájení voleb do Státní dumy Ruské federace technologičtí giganti Google, Apple a YouTube vymazali ze všech svých platforem jakékoli produkty Fondu pro boj s korupcí Alexeje Navalného a zakázali přístup ke všem videím a textům iniciativy Chytré hlasování, rovněž spojené s vězněným bojovníkem proti Putinovu režimu. Všimlo si toho i pár českých komentátorů.
Jejich uvažování nevychází za rámec truchlivého konstatování, že informační obři ze Silikonového údolí ustoupili holt naléhání autoritářského režimu a pod finančním tlakem provedli čistě politický zákrok. Liberální deník The Guardian podává zprávu ostentativně neutrálně – jakože stoupenci Navalného jsou takovým krokem popuzeni, zatímco Kreml ho vysloveně vítá jako gesto vstřícné a chvályhodné.
Čtěte také
Deník uvádí oficiální dopis, který společnost Apple zaslala na vysvětlenou svého rozhodnutí Ivanu Ždanovovi, jednomu z posledních vedoucích pracovníků zcela rozprášeného Fondu pro boj s korupcí.
Ctěná společnost píše: „Dáváme na vědomí, že vaše aplikace byla odstraněna ze všech našich serverů a úložišť, neboť její obsah porušuje platné zákony.“ Dopis také zmiňuje skutečnost, že organizace Navalného byla v Rusku prohlášena za „extremistickou“, což vysvětluje zamítavý postoj společnosti.
Čeští komentátoři odsuzují farizejské chováni Big Techu, jak se dneska říká technologickým velikánům. Zmíněný deník The Guardian, mylně pokládaný za obhájce tiskových svobod, nenachází slov, aby pronesl aspoň nějaký morální soud.
Metody adeptů autoritářského neobolševismu
Není divu. Vždyť ještě donedávna všichni nás svorně přesvědčovali, že cenzurní praktiky stejných informačních monopolistů za oceánem jsou v podstatě projevem pokroku v novinářské praxi a etice obecně. V Americe že se cenzuruje, zakazuje a vymazává, poněvadž se jedná o soukromé podniky, které své zboží, v tomto případě informace a společenské pravdy, mohou nabízet na trhu v jakékoli podobě.
Čtěte také
Navíc veškeré zásahy slouží věci společenského pokroku, protože zákazem jsou postiženy jen falešné zprávy a jejich zpátečnická interpretace a také různé nenávistné obsahy popírající správné humanistické postoje a objektivně napomáhající válečným štváčům. Radikální omezení svobody projevu pro zpátečnickou sebranku je prý třeba brát jako vrcholný důkaz vítězství pokroku v jeho dnešním pojetí.
Dá se pochopit, že nynější vývoj zahání nadšené zastánce selektivní cenzury do ouzkých. Budou muset hodně namáhat mozek, než vymyslí plausibilní vysvětlení, proč cenzura nepohodlných názorů v Americe je vítaným posunem vpřed, zatímco „zarach“ pro kritiky autoritářských režimů je projevem slabosti informačních monopolistů.
Smutná pravda je taková, že metody adeptů autoritářského neobolševismu budou nakonec všude zhruba stejné. Nikdo zatím nezrušil starou maximu, že revoluce požírá vlastní děti.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
