Jedovatý jetel
Bíle kvetoucí jetel plazivý (Trifolium repens) je známý svým adaptivním polymorfismem. Rostliny, které rostou v teplých oblastech, produkují jedovaté kyanidy. Jetel z chladnějších oblastí naproti tomu jedovatý není.
Kyanidy v jeteli připomínají miniaturní bombové nálože, které mají odradit malé býložravé živočichy - hlemýždě, slimáky a hraboše. Buněčná organela vakuola obsahuje sacharid s kyanidovou skupinou. V buněčné stěně se zase nachází enzym limarináza, který tuto sloučeninu hydrolyzuje. Obě součásti systému se při poškození buňky dostanou k sobě a produkují volný kyanid.
Botanikové z Washington University v St. Louis zjistili, že za schopností jetele produkovat kyanid stojí pouze dva geny - první kóduje enzym a druhý je zodpovědný za přítomnost sacharidu s kyanidovou skupinou. U jetele, který není jedovatý, chybí oba dva tyto geny. Vědci svůj objev publikují v časopise Molecular Ecology.
Nyní se zabývají otázkou, proč tento obranný mechanismus u jetele z chladných oblastí chybí. Teorie jsou dvě: první, že v chladnějším klimatu se nevyskytuje tolik malých býložravců, kteří jetel ujídají. Druhá zvažuje časté zmrzání těchto rostlin, při kterém mohou praskat buňky. Kdyby byl jetel vybavený kyanidovými náložemi, docházelo by k otravám samotných rostlin.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
