Jedovatí hadi přenášejí nebezpečný virus

8. říjen 2012
Monitor

Američtí hadi ploskolebci vám mohou ublížit nejen jedovatým kousnutím. Podle vědců jsou zimním rezervoárem viru, který je nebezpečný koním i člověku.

Virus koňské encefalomyelitidy východního typu (EEEV) se vyskytuje v Severní Americe a Karibiku. Vyvolává nakažlivé onemocnění lichokopytníků, které je přenosné i na člověka. Lidé se sice nakazí velmi zřídka, ale úmrtnost dosahuje až 50 % a přeživší pacienti často mívají vážné neurologické problémy. Infikovaní koně ve většině případů umírají. Hlavním přenašečem koňské encefalomyelitidy východního typu jsou komáři, z nichž se virus šíří mezi migrující ptáky. Ti sice tvoří přirozený rezervoár, ale virus se v nich dlouhodobě nedokáže udržet. Vědcům proto bylo záhadou, jak se nemoc může objevovat i v oblastech, kde mrazivá zima veškeré komáry spolehlivě zahubí.

Jejím řešením jsou podle nové studie studenokrevní hadi. Tým amerických biologů objevil virovou RNA a protilátky proti viru koňské encefalomyelitidy v krvi jedovatých ploskolebců vodních (Agkistrodon piscivoru) a ploskolebců amerických (Agkistrodon piscivorus), kteří byli odchyceni na území v Alabamy, kde se nemoc opakovaně vyskytuje. Další experimenty pak prokázaly, že virus v hadím organismu zřejmě může přetrvávat i během zimního spánku. Dá se tedy předpokládat, že právě ploskolebci jsou dlouho hledaným článkem řetězce. Had, kterého v létě či během časného podzimu bodl infikovaný komár, se i s virem koňské encefalitidy uloží k zimnímu spánku. Na jaře procitne a stane se zdrojem viru pro novou generaci komárů, kteří pak mohou nakazit koně, nebo dokonce člověka.

Zdroj: American Journal of Tropical Medicine and Hygiene

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.