Jednotné Rusko potvrdilo svůj statut

18. březen 2010

Jednotné Rusko potvrdilo svůj statut, JedinoRossy zvítězili. Tak a podobně znějí titulky ruského vlasteneckého tisku. V záhlaví periodik méně spřátelelených medií se objevují slova jako prohra, zráta a podobně.

Vítězi voleb se totiž stali kromě Jednotého Ruska, poprvé výrazně, i kandidáti dalších stran: Spravedlivého Rusko, sdružení, které by mělo být vlastně prokremelské, ale stále více se formuje jako nezávislé; komunisté, Žirinovského populisté a konečně skutečně nezávislí, což je v Rusku politický prvek zvela nový.

Oficiálně samozřejmě vítězem regionálních voleb do místních zákonodárných sborů je vládní srana, fakticky, ale právě Jednotné Rusko hodně zratilo. Místní zákonodárná shromáždění kopírují stav ve Státní dumě. To je samozřejmě z pohledu regionálních ambicí Jedinorossů prohra.

Vezměme si jen samotnou účast voličů. Přes 40%. To je o 10% méně než v posledních parlametních volbách a o více než 10% méně oproti minulým regionálním volbám. Podle zákona to sice nic neznamená, ale soudný pozorovatel se jistě zamyslí nad tím, proč 6 z deseti voličů nepřišlo k urnám. A když už už jsme u zmíněných procent: Jednotné Rusko počítalo se standardním ziskem kolem 66%.

Stalo se přitom nečekané. 15-20% si uloupla opozice; to je něco zcela nového a nečekaného. Podívejme se na to podrobněji: Chabarovský kraj 48%, Altaj 44%, Svěrdlovská oblast - dokonce 39%. Většina regionálních parlamentů přesto hlásí většinu pro putinovskou stranu Jednotné Rusko. Pravdu mají ovšem i „nekremelské" strany; například komunisté získali až ¼ hlasů, to je jistě neopomenutelný výsledek.

Také Spravedlivé Rusko, strana, která se zpočátku rýsovala jako „do počtu", tedy druhá kremelská, a nyní už spíše alternativní, dosáhla solidních zisků, nad 15%. „Eseři", jak se jim přezdívá uspěli hlavně v mimoeropských regionech.

Podobně jako LDPR populisty Žirinovského, jehož strana potvrdila stabilní voličskou přízeň. Pro pořádek zmíním ještě absolutní vítězství komunisty Kondrašova v Irkutsku. Kremelské Jednotné Rusko tady prohrálo symbolicky, vlastní neschopností konkurovat a schopností utápět se ve vlastních problémech a sporech. A ještě jeden triumf Spravedlivého Ruska jen v této oblasti, v dalším velkém městě, v Usť-Ilimsku, kandidát alternativní kremelské strany , zvítězil s převahou 72%.

Ruský tisk - ten nezávislý - informuje i o tom, jak se nedařilo Putinovcům v dalších regionech. Přitom není jisté, že jde skutečně o neúspěch prezidenta. Spíše, totiž, preméra Putina. Sám prezident se od něho, možná na oko, odpoutává, a dokonce ho minulý týden kritizoval za množství kremelských direktiv, které vláda neplní. Nová atmosféra v Rusku je patrná nejen díky místním volbám.

Jednotné Rusko ztrácí, alternativní strany, mezi něž patří tradičně komunisté, ale nově i esseři, získávají, podobně nezávislí. V Rusku se probouzí cosi, co se nečekalo, občanská společnost. Předseda předsednictva vládní strany Boris Gryzlov není překvapen, protože prohra je to, co také jeho strana potřebuje. Tvrdí, jistěže naoko. Zcela jiného názoru budou ovšem ostatní straničtí činovníci, kteří si zvykli na absolutorium moci a převahu vlastní pravdy.

To, co je v posledním kole místních voleb ovšem znepokojujíci, je pořadí stran. Za dominujícím Putinovským Jednotným Ruskem je v závěsu většinou Komunistická strana. Gennadij Zjuganov čeká už dlouho a trpělivě; co by se stalo, kdyby zvítězil? Raději ani nespekulovat! Protože v dnešním Rusku už nejsou vlivní oligarchové, kteří by nekrofilní reanimaci sovětů zabránili, tak jako za Jelcina. A ani popularita Žirinovského LDPR nevěstí nic dobrého.

Strana korupce a populismu těžko může vést tak obrovskou zemi k nějakým jasným zítřkům. A i když to zní hodně zvláštně, bylo by nejlépe, kdyby v Rusku nadále mocensky vítězilo putinovské Jednotné Rusko, alespoň do té doby, než se vyprofiluje skutečná opozice.

A ono to nebude tak dlouho trvat! Výsledky víkendových voleb o tom svědčí jasně. Tradiční politologické technologie ztrácejí na účinnosti, hrubý nátlak Partaje moci začíná být v době ekonomické krize spíše kontraproduktivní. A masové, byť skryté, volební machinace nemohou trvat věčně!

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: dst
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.