Je soustátí Srbsko a Černá hora blíže Evropské unii?

Připomeňme si krátce situaci celého regionu. Nejdále je zatím Slovinsko, které do Evropské unie vstoupilo společně s Českem a dalšími 8 zeměmi loni v květnu. Podpis smlouvy o přistoupení do Unie dnes doporučil v případě dalších dvou balkánských států, Bulharska a Rumunska, členským zemím Evropský parlament. A to navzdory dlouhým debatám o tom, zda jsou zmíněné státy na plnou integraci připraveny. 25. dubna budou s oběma zeměmi podepsány příslušné dohody s tím, že se Bulharsko a Rumunsko plnými členy stanou v roce 2007. Obě země už ale měly asociační dohodu, na které by se nyní mělo teprve začít pracovat v případě Srbska a Černé hory s Unií dávno uzavřenou, stejně jako Makedonie, nebo Chorvatsko.

Tomu se situace zkomplikovala 11. března, když Brusel odložil zahájení přímých vstupních rozhovorů s odůvodněním, že Záhřeb nedostatečně spolupracuje s Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu. Podle komisaře Evropské unie pro rozšíření Olliho Rehna neučinilo Chorvatsko dost k zatčení prchajícího generála Gotoviny a bývalé vedení tajné služby ho podle haagského soudu na útěku dokonce podporovalo. Chorvatské orgány to považují za nespravedlivé a mezi obyvatelstvem se navíc citlivě projevily proti evropské nálady.

Navzdory včerejšímu doporučení jsou na tom Srbsko a Černá hora společně s Bosnou a Hercegovinou v post jugoslávském regionu zatím nejhůře. Nebyly, jako poslední dvě evropské země přizvány ani do programu Partnerství pro mír, jakéhosi nezbytného předstupně k členství v NATO. I když je diskutabilní, zda by třeba Bělehraďané, jejichž město dodnes nese stopy bombardování letectvem Aliance v době kosovské krize, o toto členství výrazně stáli.

Navzdory tomu, že je integrace Srbska a Černé hory s Evropskou unií skutečně ještě "v plenkách," lze rozhodnutí Bruselu považovat za povzbudivé gesto. Po desetiletí válečných konfliktů a hospodářských sankcí dala Evropa signál, že nechce, aby na jejím území vznikalo jakési ghetto bez perspektivy.

Mezinárodní komise pro otázky Balkánu vyzvala Brusel, aby urychlil integraci regionu a posílil tak stabilitu celé Evropy. Podle člena komise, bývalého italského premiéra Amata, by se válkami zničené balkánské země, měly z pozic protektorátů různých forem přesunout mezi kandidátské země.

V Bělehradě, i v černohorské metropoli Podgorici byly zprávy o tom, že by měly v nejbližších měsících začít rozhovory o přidružení, což znovu zdůrazňuji, znamená jen první předstupeň integrace, přijaty většinou pozitivně. Deníky si kladou otázku, proč se Brusel rozhodl pro podobné kroky právě nyní. Většinou se uvádějí dva důvody.

Za prvé jde o smířlivé gesto, protože se Bělehrad bude muset v nejbližších měsících zřejmě vyrovnat s tím, že Kosovo, které je formálně stále součástí Srbska, zahájí kroky ke své definitivní nezávislosti. Ta je v tuto chvíli pro Bělehrad oficiálně stále nepřijatelná, byť vliv Srbska na dění v provincii pod mezinárodním protektorátem je v uvozovkách "pouze na papíře."

Druhým důvodem je i skutečnost, že se v posledních měsících více či méně dobrovolně dostavilo 13 bývalých vysoce postavených srbských a bosensko srbských důstojníků před tribunál v Haagu. Jejich přítomnost před jeho soudci by byla před rokem takřka nemyslitelná. Brusel ale v zápětí v této souvislosti varoval před přehnaným optimismem.

Cesta Srbska do Evropské unie může být ještě velmi dlouhá. Skutečné vstupní rozhovory nezačnou bez toho, aby se před mezinárodní spravedlností neobjevili v současnosti nejhledanější osoby bývalé Jugoslávie. Někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič a jeho vojenský velitel, generál Ratko Mladič. Letos v červenci tomu bude právě 10 let, co bylo bosenskými Srby zavražděno u města Srebrenica téměř 8 000 muslimských mužů. Podle některých signálů by si v Bruselu a Haagu přáli, aby Karadžič a Mladič stanuli před soudem ještě před 10 tým výročím tohoto nejkrvavějšího masakru v Evropě od konce 2. světové války. Letos tomu bude 10 let i od doby, co jsou oba hledaní na úspěšném útěku. Ať už to dopadne jakkoli a Bělehrad bude v integračních snahách podporován, nebo zdržován, jedno je jisté. Integrace je na úplném počátku a členství země v Unii je možné vidět jen v perspektivách desetiletí. Ani podle těch nejoptimističtějších odhadů nebude soustátí Srbsko a Černá hora členem Evropské unie před rokem 2015.