Je potřeba dětem vysvětlit, že veřejný prostor existuje i na internetu, vysvětluje psycholog

11. říjen 2018

Děti tráví na chytrých mobilních telefonech spoustu času. Běžně používají sociální sítě, sledují videa na YouTube, nebo hrají hry. Nebezpečím, které může pro tzv. digital natives internet představovat, se zabývají rodiče i odborníci.

Malé děti ve věku kolem tří let vnímají obrazovku jako kteroukoli jinou hračku, říká psycholog David Šmahel. Ty starší už je prý třeba kybersvětem provázet.

Kyberšikana? Sexting? Kybergrooming? Děti se nesvěřují, je nutná osvěta a prevence, radí odborník

03311870.jpeg

Hacker v pravém slova smyslu není, ale musí disponovat podobnými dovednostmi. Jde totiž o odborníka na rizikovou virtuální komunikaci Kamila Kopeckého, který se snaží sledovat pachatele a odhalovat falešné profily. „Stáváme se oběťmi útoků zaměřených na celou populaci – začínají od útlého věku a konči u seniorů,“ nastiňuje. Co je to sexting a kybergrooming? A jak se proti internetovým útokům bránit?

„Je potřeba děti učit, že veřejný prostor není jen v realitě, ale že veřejnost jsou i věci, které dávají na internet, a proto je potřeba s nimi určitým způsobem zacházet,“ vysvětluje psycholog. Podle jeho názoru se tyto věci děti učí velmi rychle.

I přes to by rodiče měli na nutnost vysvětlování nástrah, číhajících na obrazovkách počítačů a telefonů, stále pamatovat. „Rizik je totiž celá řada… Mluví se o kyberšikaně, setkávání s cizími lidmi, sdílení pornografických materiálů nebo sextingu, potenciální závislosti na internetu a tak dále.“

Podle Šmahela je pod dohledem rodičů možné děti seznamovat se světem internetu už od tří let. V případě sociálních sítí by se ale prý držel hranice, kterou vyžaduje Facebook, kde si mohou děti oficiálně založit profil nejdříve ve 13 letech.

autoři: Jan Burda , marz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.