Je Německo pro cizince bezpečnou zemí?

23. květen 2006

"V Braniborsku a jinde existují menší a středně velká města, kam bych neradil jezdit nikomu, kdo má jinou barvu pleti. Mohlo by se totiž stát, že by neodjel živý." Tato slova pronesl minulý týden v rozhovoru pro Deutschlandradio Kultur bývalý mluvčí spolkové vlády a sociální demokrat Uwe Karsten Heye.

A vyvolal jimi vlnu pobouření. Není divu, 9. června bude zahájeno mistrovství světa ve fotbale a Německo se co by hostitelská země snaží prezentovat pod heslem "Die Welt zu Gast bei Freunden", tedy "Svět jako host u přátel." Během čtyř týdnů bude ve 12 městech Spolkové republiky odehráno 64 zápasů, na které by podle organizátorů měli zavítat více než tři miliony návštěvníků. Další statisíce osob má přilákat doprovodný program.

Je jasné, že na Německo bude upřena pozornost velké části světové veřejnosti a jistě nejen skalních fotbalových fanoušků, a to poslední, co by si organizátoři mistrovství a němečtí politici mohli přát, by byla možnost, že by měli návštěvníci šampionátu pocit ohrožení své vlastní bezpečnosti.

Řeč je pochopitelně o projevech rasismu a xenofobie, které jsou ve spolkové republice spojovány s příslušníky pravicově extrémistické scény a ti zase především s novými spolkovými zeměmi, tedy s oblastí bývalé NDR. Velká debata o pravicovém extremismu a rasismu se v Německu rozhořela krátce po Velikonocích, kdy byl v Postupimi napaden 37letý německý občan etiopského původu. Muž utrpěl životu nebezpečná ranění a dlouho se nacházel v komatu. Případ není dosud zcela objasněn, všeobecně se ale vychází z toho, že čin byl rasisticky motivován.

Varování někdejšího mluvčího spolkového kabinetu Uwe Karstena Heyeho o tom, že Německo nemusí být pro cizince během fotbalového šampionátu bezpečné, ostře odsoudil braniborský ministr vnitra Jörg Schönbohm, člen CDU. Podobná vyjádření jsou podle něj nepřijatelná a neodpovídají situaci. Heyeho kritizovali také jeho spolustraníci v SPD. Například poslanec braniborského sněmu Peter Danckert označil Heyeho slova jako pošetilá a pro Mitteldeutsche Zeitung doslova uvedl: " Já sám bych se na veřejnosti ukázal v každém braniborském městě."

Ne všichni němečtí politici jsou však téhož názoru. Poslanec Bundestagu za SPD Sebastian Edathy Heyeho podpořil s tím, že on sám by do určitých částí východního Berlína v noci prostředky hromadné dopravy rozhodně nejel. Edathy připomněl, že jeho otec je Ind a on sám má tedy poněkud tmavší pleť.

Edathyho slova potvrzuje zatím nejnovější útok s pravicově extrémistickým pozadím, který se odehrál minulý týden v Berlíně. Ve čtvrti Lichtenberg, která se nachází ve výchozí části metropole a je považována za centrum berlínských neonacistů, byl minulý pátek napaden 57letý člen zastupitelského sboru spolkové země Berlín Giyasettin Sayan. Tento člen levicové strany PDS žije už více než třicet let v Berlíně, je ale Kurdem a narodil se v Turecku.

Přední němečtí politici vyjádřili v reakci na páteční útok vesměs zděšení. Berlínský starosta Klaus Wowereit přepadení ostře odsoudil. Vicekancléř a sociální demokrat Franz Müntefering vyzval k rozhodnému boji proti pravicovému extremismu a xenofobii. A místopředsedkyně Bundestagu a členka levicové strany PDS Petra Pauová poukázala na to, jak nesmyslný byl mediální spor o výroky bývalého mluvčího spolkového vlády Heyeho, týkající se xenofobie.

Skutečností zůstává, že počet neonacistů a pravicových extrémistů se v Německu za poslední rok zvýšil. Ve své výroční zprávě, která byla dnes zveřejněna v Berlíně, to uvádí úřad na ochranu ústavy. Na současnou situaci hodlají reagovat také organizace sdružující menšiny, které by mohly být projevy rasismu ohroženy nejvíc. Africká rada pro Berlín a Braniborsko, která zastupuje občany afrického původu v Německu, hodlá kvůli nadcházejícímu mistrovství světa ve fotbale vypracovat seznam takzvaný "No-Go-Areas", tedy míst v Německu, kterých by se fotbaloví fanoušci tmavší pleti měli raději vyvarovat.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.