„Je to na nás.“ Emmanuel Macron vybízí ke společné evropské obraně

Francouzský lídr rovněž zdůraznil, že diskuse o spolupráci v oblasti obrany by měla zahrnovat všechny evropské země. Strategické partnerství by tak prý mohlo být uzavřeno i s Ruskem. 

Svobodná Evropa z  projevu vyvozuje, že Macron opustil své loňské snahy o koordinovaný postup s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Nyní jej označuje za „nespolehlivého partnera“, který se obrací zády ke společné strategii, prosazované západními spojenci od dob druhé světové války. Macron nyní rovněž vyčítá svému americkému protějšku odstoupení od globální dohody o klimatických změnách či zavrhnutí jaderné dohody s Íránem.

Diskuse s Ruskem, ale pod podmínkou

Šéf Elysejského paláce v pondělí nicméně nezpochybnil roli Severoatlantické aliance, která prý zůstává základním kamenem západoevropské bezpečnosti. Zároveň ale vyzval k tomu, aby Evropa uzavřela „strategické partnerství“ s Ruskem. A to i přes vzájemně rozdílné názory mezi Paříží a Moskvou na anexi Krymu, konflikt v Sýrii a řadu dalších významných témat.

Čtyřicetiletý francouzský prezident nicméně vstřícnější postoj k Rusku podmínil. O dialogu by se prý dalo uvažovat jen v tom případě, že dojde k ukončení konfliktu mezi ukrajinskou vládou a Kremlem podporovanými separatisty na východě Ukrajiny. Macron každopádně vzkázal, že případné diskuze by měly zahrnovat i „výzvy nové doby“, jako jsou kybernetická bezpečnost, nové generace zbraní či rizika klimatických změn. 

„Spojená Evropa“ proti „Amerika první“

Názory Paříže podle Rádia Svobodná Evropa souznějí s nedávnými výroky německého ministra zahraničí Heika Maase. Také on vyzval k intenzivnější obranné spolupráci v rámci Evropské unie. Evropa by v pohledu spolkového šéfdiplomata měla převzít svůj díl odpovědnosti a vytvořit protiváhu Washingtonu. 

„Jsme dotčeni a zklamáni, když prezident Trump líčí Evropu jako nepřítele Spojených států a staví ji na úroveň Ruska nebo Číny. A Severoatlantická aliance mu téměř nestojí za řeč,“ nechal se slyšet Maas při pondělních jednáních v Bukurešti. Trumpovu heslu „Amerika na prvním místě“ by měl podle německého ministra konkurovat slogan „Spojená Evropa“.

Noví členové NATO nejspíš bez nadšení

Paříž i Berlín loni podpořily plány na vytvoření malé a flexibilní vojenské síly rychlého nasazení a oznámily i záměr společného vývoje stíhacího letounu. Macronova výzva k prohloubení evropské obranné spolupráce tak může rezonovat s německými představami.

Severoatlantická aliance je dnes obzvláště důležitá pro země, jako jsou Polsko nebo pobaltské státy|foto: Filip Nerad,Český rozhlas

Je ovšem otázkou, jakou odezvu tyto kroky budou mít v takzvaných nových členských státech Evropské unie ve východní Evropě, zamýšlí se server panevropské stanice. S výjimkou Francie a Británie totiž všichni ostatní evropští členové NATO přebývali od konce druhé světové války v bezpečí pod jaderným deštníkem poskytovaným Spojenými státy.

Kdo bude bránit východ

Severoatlantická aliance je dnes obzvláště důležitá pro země, jako jsou Polsko nebo pobaltské státy. Tyto státy od chvíle, kdy Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym, opakovaně vyzývají NATO k silnějšímu angažmá na svém území, dodává Rádio Svobodná Evropa

Slovenská tisková agentura TASR v kontextu plánů francouzského prezidenta shrnuje postoj samotné Severoatlantické aliance. Její generální tajemník Jens Stoltenberg opakovaně varoval před riziky souvisejícími s projektem společné evropské obrany a před možným oslabením transatlantické spolupráce.

Unie platí do rozpočtu NATO o dost méně

Nejvýše postavený civilista v rámci Aliance zdůraznil, že podporuje snahy směřující k posílení vojenských kapacit Evropské unie. Vidí v nich však spíše příležitost k dalšímu posílení evropského pilíře NATO a účinnějšímu sdílení břemene společné transatlantické obrany. 

„Evropská unie by se nicméně měla vyvarovat rizika zdvojování aktivit, které už Aliance v současnosti vykonává,“ upozornil Stoltenberg. Také připomněl, že po odchodu Británie z Evropské unie budou mimounijní členové NATO zabezpečovat až osmdesát procent aliančního rozpočtu. „Existují rizika oslabení vzájemných vazeb, dublování aktivit a diskriminace neevropských členů,“ cituje slova Jense Stoltenberga slovenský TASR.