Je libo mravence? aneb Co si v Číně objednat

Mravenci lezoucí na strom
V prvé řadě musím uklidnit ty z vás, kteří si okamžitě představí talíř plný hmyzu. Jedná se sice o pokrm masitý, ale při jeho přípravě se používá vepřové. Poprvé jsem o něm četla v jedné čínské povídce. Její autorka, spisovatelka San Mao, se musela přestěhovat za manželem na Saharu, kde pak všechny okouzlovala čínskou kuchyní. Jedním z jídel, která se v této povídce objevují, jsou právě tito "mravenci".

Pokud bych neznala zmíněnou povídku, přijela do Číny a na jídelním lístku si přečetla tento název, asi bych popadla svých pět švestek a urychleně restauraci opustila. Na tržištích v centru si totiž můžete na svačinku koupit všechno možné i nemožné. Na špejlích tu prodávají dokonce i malé štírky. Vypadají mrtví, ale stačí se u tak nevídané podívané jen zastavit a majitel stánku do špejle cvrnkne prstem a ono se to všechno začne hýbat! A všichni kolem se začnou smát té vylekané turistce z Evropy.

Název ale vlastně nemá s ingrediencemi nic společného. Popisuje až vzhled hotového jídla. Strom, to jsou rýžové nudle, a mravenci, to jsou kousky mletého masa s nadrobno nasekaným zázvorem, česnekem a chilli. Toť celé tajemství. Vlastně ještě ne celé. Posledním a ne nevýznamným detailem je způsob podávání. Na talíři vám přinesou nudle, na rozpálené pánvičce masovou směs a každý si sám naloží nudle a na ně "mravence", kteří při kontaktu s nudlemi začnou "prskat". Takto kuriózně vám ale mravence neservírují všude. Někde vás o tento zážitek ošidí a přinesou vše již zamíchané. I přesto jsou tito mravenci velmi chutní. A nic se nevyrovná pohledu na výraz vašich známých, když jim řeknete, že jste jedli mravence lezoucí na strom...

Nudle přes most
Nudle představují symbol čínské kuchyně a spolu s rýží jsou základem stravy Číňanů. Nedávné archeologické nálezy potvrdily, že nudle jedli už staří Číňané, takže tvrzení Italů, že Marco Polo tam přivezl špagety, neobstojí. Stejně jako známe nepřeberné množství druhů italských těstovin, existují nejrůznější typy nudlí a tisíce způsobů, jak je podávat. V jihozápadní Číně na hranicích s Vietnamem leží provincie Jün-nan (Yunnan). V jejím nádherném hlavním městě Kchun-mingu (Kunming) servírují nudle velice originálním způsobem.

Nejdříve přinesou spoustu malých talířků s cibulí, zázvorem, česnekem, chilli, masem, dokonce talířek s rozklepnutým vejcem a nudle, potom velkou mísu vroucího vývaru, jehož povrch pokrývá vrstva oleje. Neznalým západním turistům pak obsluha pomůže opatrně a ve správném pořadí nasypat obsah talířků do mísy. Pak stačí chvilku počkat, až vroucí voda vše uvaří a trochu vychladne. Vznikne hustá nudlová polévka, kterou utišíte hlad i žízeň. Najdete ji v každém průvodci Kchun-mingem pod názvem "nudle přes most". Patří k místním specialitám a je natolik populární, že má, stejně jako proslulá pekingská kachna, vlastní restaurace. A proč tak podivné jméno?

Vypráví se, že jednou žil jeden učenec, který miloval ticho a klid a trávil dlouhé hodiny studiem v malém pavilónu na jezeře, který spojoval se břehem dlouhý dřevěný most. Jeho manželka mu tam nosila i jídlo. V zimě ale pokaždé, než přešla ten dlouhý most, všechno vystydlo. Jednou vařila kuřecí vývar a zaspala. Z tučného kuřete se vyvařil tuk a zakryl vývar. Když tuk odstranila, zjistila, že vývar, ačkoliv se z něj nekouří, je stále vroucí. Tuk totiž dokázal udržet teplotu vody tak vysoko, že se v ní stále daly uvařit nudle. Po tomto objevu začala nosit manželovi mísu s vroucím vývarem zakrytým tukem a vše ostatní do něj přidávala až na místě. Učenec tak mohl celou zimu trávit nerušeně studiem a dopřávat si při tom horkou polévku.

Někdo se může při čtení názvů čínských jídel pousmát a pomyslet si své o exotické asijské kuchyni, ale nakolik se mravenci lezoucí na strom či nudle přes most liší od toho, jak nazýváme své pochoutky my. Už jste se pokoušeli vysvětlit svým zahraničním přátelům, co to je utopenec a co je tak legrační na větě "Na beton si dáme beton"?