Je kosovský problém řešitelný diplomaticky?

"Srbové a Albánci se za mého života nedohodnou," prohlásil Marti Ahtisari na semináři o situaci na Balkáně, který organizoval finský Institut pro bezpečnostní studie. Podle jeho slov jsou postoje obou stran natolik rozdílné, že prostřednictvím jednání nemůže být dosažen kompromis. Ahtisari dodal, že zatímco byli Albánci ochotni k ústupkům, Bělehrad, tedy Srbsko, nikoli. Navzdory tomu, že jeho úřady nemají v Kosovu od jeho převzetí mezinárodním společenstvím žádný faktický vliv a jeho příslušnost k Srbsku je bez ohledu na rezoluci Rady bezpečnosti OSN pouze v uvozovkách "papírová."

Marti Ahtisari má pravdu. Vídeňské rozhovory, které probíhají od jara letošního roku nepřinesly, kromě skutečnosti, že obě delegace alespoň zasedly společně za jednací stůl, žádný pokrok. Srbské úřady tvrdí, že nikdy nepřistoupí na samostatnost Kosova a premiér Koštunica nedávno dokonce předložil kuriózní návrh, aby se do provincie vrátily během následujících let srbské ozbrojené síly. V kůži rekruta, který by byl poslán do Kosova, například na hranici s Makedonií, tedy do obležení etnickými Albánci, bych opravdu nechtěl být. Srbský prezident Boris Tadič zase konstatoval, že uzavřít problém Kosova během následujících dvou let není možné a řešení postavení provincie odhadl na 20 let. S tím, že celá oblast bude v tu dobu už stejně v EU a v Evropě regionů se problém statutu Kosova vyřeší.

Ačkoli Marti Ahtisari prohlásil, že řešení jednáním zatím není možné, představitelé kosovských Albánců, tedy oficiální delegace kosovského protektorátu, podporovaná mezinárodním společenstvím myslí, že to přeci jen půjde. Za svůj velký handicap ale považuje skutečnost, že provincie nemá dostatek profesionálních a zkušených diplomatů. To je podle Prištiny také důsledkem toho, že Kosovo nemá přiznanou samostatnost, tedy ani síť ambasád ve světě.

Zatímco jako kuriózní ze strany Bělehradu považovalo mezinárodní společenství ono rozmístění srbských vojsk v Kosovu, neméně kuriózní návrh podala i kosovská vláda. Zmíněný nedostatek zkušených diplomatů hodlá řešit za pomoci zahraničí. A tak v minulých dnech angažovala firmu, nazvanou "Nezávislí diplomaté." Ta sama sebe označuje za první neziskovou organizaci na světě, která poskytuje diplomatické poradenství. Společnost, která hodlá v nedaleké budoucnosti ovlivňovat diplomatické snahy kosovských Albánců, založili dva bývalí pracovníci britského ministerstva zahraničí.

Jenže Kosovo je stále mezinárodním protektorátem a zůstává otázkou, zda by OSN a další zúčastněné organizace připustily, aby mohlo provádět nezávislé diplomatické aktivity. Zatím tomu nic nenasvědčuje a navíc na řešení otázek, zejména těch, které se týkají budoucího statutu provincie dosud pohořeli i mezinárodně protřelí diplomaté. Je těžko představitelné, že by tu uspěla poradenská firma. Nezávislí diplomaté zatím zastupují například samozvaný stát Somaliland v Somálsku a téměř neznámou Arabskou demokratickou republiku Sahavari.

Jak bylo řečeno ústy Martiho Ahtisariho, nalezení řešení statutu Kosova jednáním Srbů a Albánců není v dohledné době pravděpodobné. Komisař Evropské unie pro její rozšíření Oli Rehn ale tvrdí, že se tak skutečně stane do konce roku. Za těchto okolností by si prý Ahtisari podle něj zasloužil Nobelovu cenu míru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .