Jarous68, mladý rozhlasák, který si píše deník během pražského jara 68. Čtěte ho s námi na Twitteru!

29. květen 2018

Kdo je to @jarous68? Je mu 31 let, je čerstvě rozvedený, bydlí u rodičů, pracuje v rozhlase a píše si deník. A je fiktivní postava, sluší se dodat. Právě s jeho pomocí chce Český rozhlas přiblížit každodennost jara roku 1968. Nejen o jeho deníku, který vzniká na sociální síti Twitter, hovořili v Magazínu Leonardo Tomáš Dufka a Miroslav Tomek z Rešeršního oddělení Českého rozhlasu.

„@jarous68 je dítětem, které jsme po dlouhých testech porodili zhruba před měsícem. Předlohou byl čtyři roky starý rozhlasový projekt Znovu89, který měl úspěch. Šlo o zpravodajství z roku 1989 na Facebooku den po dni, co se dělo,“ uvedl Dufka.

Čtěte takéSpeciální web projektu 1968

Ten si proto s kolegy vymyslel fiktivní postavu, která může daleko snáze nabídnout webovým uživatelům archivní materiály z doby pražského jara 1968.

„Záměrem je primárně popularizovat dobu kolem roku 1968 pro ty, kteří ji neznají, tedy pro mladší generaci. Proto projekt běží na sociálních sítích a děláme ho trochu zábavnější formou, než to dělají jiné pořady nejen Českého rozhlasu, ale i dalších médií,“ dodal Tomek.

Míříme na mladší generaci, proto užíváme současný jazyk a čekáme, jaká bude odezva, kdo se nejvíce chytí a pro koho budou naše příspěvky zajímavé.
Miroslav Tomek

Ten ujistil, že projekt rozhodně nemá v úmyslu jakkoli fabulovat. „Všechno máme velice pečlivě vyzdrojované, naše informace konfrontujeme s pamětníky a procházíme dobový tisk. Takže články, které sdílíme a zvuky, které na Twitter dáváme, opravdu v té době zněly v rozhlase.“

Twitterový účet @jarous68 používá hashtagy běžné na síti Twitter. „Ty nám pomáhají rozvíjet několik dějových linek. Máme hashtag #žiju68, kde se píše o každodennosti, pak je #deník68, kde čtenáři mohou sledovat Jaroušův osobní život,“ vysvětlil Dufka.

„Zaměřujeme se také na zákulisí rozhlasu v roce 1968, chceme ukázat rozhlas zevnitř. Přítomná je i dějová linie Jaroušovy sestry Marie, která studuje ve Francii a s níž si dopisuje. Tyto všechny linky chceme rozvíjet a celý příběh vyvrcholí v září.“

Velkým tématem tehdejší doby je cenzura, zvláště její konec. „Necháváme Jarouše přemýšlet, vyjadřuje se k politické situaci, profilujeme ho jako příznivce reformních kroků, necháme ho říkat vlastní názory a postřehy.“

I posluchači, kteří Twitter nepoužívají, mohou Jaroušův příběh sledovat. Kdokoliv navštíví web Twitter a vyhledá účet se jménem @jarous68, tak najde celý projekt, a nemusí být na této síti přihlášen.

„Twitterový účet chceme navázat na rozhlasovou hru Petra Kazdy s názvem Včera, dne 20. srpna, která poběží 21. srpna na všech stanicích Českého rozhlasu.“

Pro Jaroušův příběh využívají tvůrci tzv. deníčky. „Ty leží v archivních a programových fondech Českého rozhlasu... To jsou textové přepisy pořadů, které se v té době vysílaly, ale které nemáme ve zvuku.“

„Naše představa je, že celý Jaroušův rozhlasový i osobní příběh ukončíme přibližně v polovině září,“ pozvali ke sledování projektu k výročí pražského jara jeho tvůrci Tomáš Dufka a Miroslav Tomek.

autoři: Veronika Paroulková , oci
Spustit audio

Související