Jaroslav Jírů: Čínští hrdinové
Národy se kromě jiných kritérií dělí také podle toho, jakým lidem se obdivují. Pro některé z nich jsou to válečníci v plné zbroji, pro jiné slavní panovníci či myslitelé. Do jejich osudů si promítají své vlastní tužby a představy. Slováci mají svého Jánošíka, my zase J. A. Komenského.
Číňané se vždy obdivovali prostým lidem, vzorem byl pro ně v 60. letech jeden dělník, syn chudého rolníka - ničím se neproslavil, nic skvělého nevykonal, byl ale pracovitý, poslušný a uvědomělý, jakýsi hrdina průměru. Za to mu postavili muzeum, pomník člověku, který měl vlastnosti, jež by podle názoru čínských představitelů měli mít lidé té velké říše: prostotu, pokoru a poslušnost. Píše se o něm v učebnicích, aby si z něho děti braly příklad.
Nyní mají Číňané nový ideál. Když olympijská pochodeň putovala západními zeměmi, vyvolalo to bouřlivé demonstrace, zejména ve Francii a v Anglii. Tisíce manifestantů připomínaly osud Tibetu a nesvobodu v Číně. Plamen chránilo před jejich hněvem několik desítek čínských policistů v modrých teplácích. Jednali s demonstranty tak surově, že se tomu nestačil divit ani francouzský judista Douillet, a ten už jistě něco zažil. "Plamen míru chrání silné bicepsy!" - smál se francouzský a britský tisk.
S tím se musí něco udělat, rozhodlo oddělení propagandy čínské komunistické strany. A tak vyslalo jako doprovod do Paříže mladou handicapovanou šermířku Ťin Ťing. V devíti letech přišla o nohu, reprezentovala Čínu na paralympiádě. Něžný symbol půvabu a vytrvalosti. Ťin Ťing vezla pochodeň na invalidním vozíku. Demonstranti se pokoušeli jí plamen vytrhnout z ruky a uhasit ho. V tom okamžiku ji obklopili reportéři čínských agentur - a snímky se brzy rozletěly po celé Číně, s nimi reportáže s titulky jako "Usměvavý anděl na invalidním vozíku" či "Dcera svého národa bránila pochodeň vlastním tělem" nebo "Paříž si vlepila morální políček." Byl to z čínské strany velmi obratný tah.
"Chránila jsem olympijský plamen celým svým tělem," vypráví Ťin Ťing čínským čtenářům. Děvčata nosí její portrét na svetrech, na internetu vyhlašují rozhněvaní mladí muž bojkot francouzského zboží. V uctívání idolů v Číně došlo ovšem ke změně. Ťin Ťing je nejen skromná a statečná, ale vykonala i hrdinský čin, jistě se brzy dostane do učebnic. Zdali jí postaví muzeum, to ještě neví. A co se stane těm, kteří chtěli plamen uhasit? Zatím jsme viděli snímky jejich bytů i domů, četli jejich jména. Je dost možné, že je čeká pořádná čínská pomsta.
Autor je novinář
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
