Japonsko už není pacifistickou zemí
Japonsko udělalo historický krok a signalizovalo možný konec svého poválečného pacifismu – vláda dala jasně najevo, že upřednostňuje nový výklad článku ústavy z roku 1946, který zakazuje japonským vojákům bojovat v zahraničí.
Pro premiéra Šinzóa Abeho to znamená vítězství, ale rozhodnutí znepokojilo některé japonské voliče a především Čínu, píše agentura Reuters. Zamýšlená změna, asi nejdramatičtější v japonské politice za posledních skoro 70 let, armádě umožní kolektivní obranu, pomoc spřátelené zemi napadené nepřítelem nebo zapojení vojáků do mírových sborů OSN, řekl ministr obrany Icunori Onodera.
Podle něj však kabinet nemá v úmyslu vysílat armádu do mezinárodních operací takového druhu jako invaze spojenců do Iráku v roce 2003.
Abe zdůraznil, že do zámoří vojáky nepošle, ale že vládní nařízení umožní Japonsku lépe reagovat ve stále komplikovanějším bezpečnostním prostředí. Čína je i tak znepokojena. Vede s Japonskem námořní spor a má v živé paměti jeho předválečnou a válečnou agresi.
Ani Jižní Korea krok Japonska neuvítala, přestože je dnes jeho spojencem – nezapomněla na japonskou kolonizaci Korejského poloostrova ve 20. století. Reagovala prohlášením, že odmítá jakoukoli změnu japonské politiky bez souhlasu Soulu. Abeho poradci ji však ujistili, že Tokio bez ní nepodnikne jediný vojenský krok.
Rozhodnutí Japonska však potěšilo státy jihovýchodní Asie, jež mají rovněž spory s Čínou, a především Washington, který Tokio dlouho pobízel, aby se stalo rovnoprávnějším spojencem. Konzervativci vždycky poukazovali na to, že článek 9 japonské ústavy omezuje schopnost sebeobrany a že by vládní politika měla být vzhledem k měnící se rovnováze sil v regionu flexibilnější. Američtí politologové proto rozhodnutí japonské vlády uvítali.
Někteří japonští voliči se ale obávají, že se jejich země zapojí do zahraničních válek. Jiní se zase zlobí, že kabinet rozhodl sám a nešel cestou ústavního dodatku, jejž by schválil parlament, přestože poslanci musí souhlasit i se stávajícím nařízením kabinetu.
Ústava byla přijata po porážce Japonska ve druhé světové válce a nikdy neprošla revizí. Když Abe změnu oznamoval, v Tokiu se na protest proti jeho interpretaci ústavy dokonce upálil jeden Japonec. Před premiérovým úřadem demonstrovaly tisíce lidí a požadovaly, aby kabinet článek 9 nerušil. Podle svých slov si nepřejí, aby se jejich děti účastnily jakékoli války.
Znění vládního rozhodnutí však není konečné – až je bude projednávat parlament, může k němu připojit nějaké omezení. Analytici také upozorňují, že síla Japonska nemusí nutně znamenat agresivní chování.
Nařízení kabinetu stanoví, že země může v minimální míře uplatnit sílu v případě, že je napaden stát, s nímž má těsné vztahy, pokud jsou splněny určité podmínky – situace musí pro Japonsko představovat existenční hrozbu, musí být ohroženo právo obyvatel na život, musí být narušena svoboda a štěstí Japonců a k tomu všemu musí být jasné, že neexistuje jiná alternativa než vojenská.
Jak to bude vypadat v praxi, zatím není jasné, ale pro Japonsko teď bude snazší uspořádat manévry se Spojenými státy, uzavírá Reuters.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
