Japonsko má následníka trůnu

Japonsko je vskutku zemí vzdálenou a řadovým autorům článků nelze zazlívat mezery ve znalostech týkajících se tradic v císařské rodině. Narození významného člena japonské císařské dynastie provází mnoho rituálů. Běžné záležitosti, jako je například pojmenování novorozence, jsou doprovázeny striktně danými konvencemi.

Jméno děťátka bývá oficiálně zveřejněno až ve zmíňovaný sedmý den po narození. V Japonsku vyvolalo princovo narození opravdovou radost, zvláště proto, že je prvním mužským potomkem v císařské rodině po celých 40 letech. Chlapečka povila princezna Kiko, manželka prince Akišina, jenž je mladším synem současného císaře Akihita.

Japonská císařská dynastie je nejdéle vládnoucí dynastií na světě, svůj původ odvozuje od mytického císaře Džimmua. Ten podle legendy v 7. století před naším letopočtem založil na planině Jamato japonský stát. Džimmu byl přímým potomkem ústřední japonské bohyně Amaterasu (bohyně slunce), a tak členové císařské rodiny až do konce 2. světové války oficiálně vystupovali jako božští potomci. Až císař Hirohito po porážce Japonska ve svém prohlášení k lidu prohlásil, že není božského původu.

Ač tedy narození prince Hisahita neznamená příchod dalšího malého bůžka do našeho světa, japonské společnosti i vládě pomohlo vyřešit problém následnictví, o kterém se v poslední době hovořilo více než hlasitě. Japonská císařská dynastie již bezmála půldruhého tisíciletí (prvním historicky doloženým císařem je Kimmei, jenž vládl až v 6. století našeho letopočtu) pokračuje po mužské linii a i v současnosti se automaticky předpokládá, že na trůn v budoucnosti usedne muž. Jedním z argumentů, které uváději odpůrci žen na trůně, je také námitka, že budoucí císařovna by se na studiích v zahraničí mohla zamilovat do modrookého cizince. Stal by se pak symbolem země vycházejícího slunce jejich modrooký syn? (Ale, nemohlo by se čistě teoreticky totéž jednou přihodit princi? Modrookých slečen je na světě také mnoho...)

V historii sice zastávalo císařské povinnosti celkem devět žen (poslední z nich dokonce ve druhé polovině 18. století), nicméně japonská ústava z roku 1947 tuto možnost vylučuje.

Korunní princ Naruhito, starší Akihitův syn, má se svou manželkou, princeznou Masako, dcerušku Aiko. Od jejího narození v roce 2002 se horlivě diskutovalo o tom, zda by se v tomto bodě tradičně pojatá ústava měla změnit a zda by měl být ženám znovu umožněn přístup na trůn.

Princ Akišino měl v té době také "pouze" dvě dcery a ani v nejbližších větvích císařského rodu se již po více nežli čtyři desetiletí žádný mužský potomek neobjevil. Změnu ústavy podporoval i premiér Džun´ičiró Koizumi a minulý rok bylo oficiálně doporučeno schválení zákona, jenž by měl ustanovit právo na trůn prvorozenému dítěti císaře, bez ohledu na jeho pohlaví. Návrh byl pozdržen poté, co princezna Kiko otěhotněla.

Přestože narození prince diskusi o změně ústavy v tuto chvíli skončily, mnozí politologové se shodují, že její současné znění je pro budoucnost neudržitelné. Co když se bude situace opakovat a v císařské rodině se i v budoucnu budou rodit pouze děvčátka?