Jan Vávra: Mediální obraz boje s povodněmi

6. červen 2013

Letošní povodně, ostatně podobně jako jiné katastrofy, přinesly kromě obrovských majetkových škod, ztrát na životech a neštěstí pro řadu postižených i nebývale vysokou sledovanost zpravodajství elektronických médií. Televizní noviny na Nově dokonce po dosti dlouhé době prolomily hranici dvou milionů diváků a zpravodajský kanál České televize dosáhl v pondělí téměř stejného podílu jako televize Nova.

Novináři aspoň zpočátku udrželi věcný a střízlivý tón. S tím jak opadala voda, a tím i klesala zajímavost strohých informací, začaly všechny televizní stanice – samozřejmě dle zahraničních vzorů - do svých zpravodajství přimíchávat příběhy lidí, kteří byli buď povodněmi postiženi, nebo s nimi naopak bojovali. Míru vkusu překročila snad jen Nova, když dramatické zpomalené záběry podkreslovala tklivým symfonickým orchestrem. Naopak zajímavou novinkou bylo stěhování moderátorů do centra událostí, což je praxe běžná zejména u amerických televizí.

Novináři se skutečně více soustředili spíše na poskytování věcných informací. Trochu stranou zůstala kritická a kontrolní role médií. Jen několik médií, z televizí snad jen TV Prima, si dalo práci, aby usvědčilo Povodí Vltavy z – eufemisticky řečeno – nepravdivé interpretace informací. Tito novináři na základě získaných dat dokázali, že není pravda, že by vltavské přehrady začaly upouštět vodu již od minulého pondělka, jak se nám i ministerský předseda snažil namluvit. Upouštět začal trochu Orlík, ale další přehrada, jejíž význam je při takových příležitostech klíčový, tedy Lipno, začalo upouštět až v pátek, čímž se na povodňové vlně bezesporu významně podepsalo.

Máme-li hodnotit, jak se ČR s povodněmi vypořádala, nelze – vedle výstavby protipovodňových valů a vůbec zvyšování retenční schopnosti krajiny - tento stále se opakující problém obejít. Na naplněnosti přehrad a dostatečném množství vody ve vodních tocích pod přehradami, mají zájem různé silné lobby. Jsou tu rybáři, kteří chtějí chytat a chovat ryby, lodě, které chtějí plout, rekreanti, kteří se chtějí v létě opalovat u vody. Vypadá to, jako by hrázní měli strach, že by v případě, kdyby náhodou nepršelo, mohli mít v přehradě pro letní měsíce málo vody. Během povodní zafungovala na jedničku přehrada Hracholusky, která skutečně zachránila Plzeň.

Na opačném konci žebříčku stojí zcela jistě Hostivařská přehrada, jejíž podíl na povodních v Praze většině médií trochu unikl. Přehradu spravují Lesy hlavního města Prahy, což je příspěvková organizace města. Zatímco všichni již dávno upouštěli, na Hostivařské přehradě panovala spojenost dobrými podmínkami na koupání v letních měsících. V noci na pondělí začala voda hrozivě stoupat. Zodpovědná pracovnice si podle neoficiálních informací z magistrátu netroufla sama rozhodnout o zvýšeném odtoku a nechtěla prý v noci budit pana ředitele. Ten, když se ráno probudil a zjistil, že bezprostředně hrozí přelití přehrady, začal masivně vypouštět, aniž by kohokoli varoval. Výsledkem byly zatopené Záběhlice, kde třeba hotel Selský dvůr opouštěli během snídaně hosté po kotníky ve vodě, nebo kde se v nedaleké stáji malém utopili koně. Tato ne úplně medializovaná příhoda poněkud podkopává všeobecně šířené tvrzení o tom, že pověřený primátor povodně vlastně skvěle zvládl.

autor: Jan Vávra
Spustit audio