Jan Šícha: Love Parade ze starých časů

Neříká se zakázat, říká se odstranit. Nikdo také neoznačuje tančící milion lidí za živly, ale příznivci práva a pořádku si myslí, že se jedná o lidi těkavé a přechodně svedené, kteří snad napříště pěkně zůstanou doma před televizí, když se pro ně venku nebude nic pořádat.

Jedny německé noviny ve svém nekrologu na Love Parade napsaly, že se jedná o dítě společnosti volného času a vnučku mírového hnutí. Ve vzpomínkách asi Love Parade zůstane spojena s Berlínem devadesátých let, kdy polonazí a pomalovaní lidé tančili městem, a všem bylo jasné, že takto se projevuje svoboda.

Love Parade, která začala v Berlíně ve středu města, skončila v Duisburgu na městském okraji u dálnice. Zájemců o tanec bylo víc, než pořadatelé čekali, a smrt v tunelu se na této akci musí nutně podepsat daleko víc, než mrtví ze stadionů z Liverpoolu nebo Bruselu na dějinách fotbalu. K fotbalu agresivita patří, k Love Parade ne - možná opravdu byla vnučkou mírového hnutí. Pořadatelé zkrátka nemohli předstoupit před veřejnost a oznámit, že si příště dají větší pozor.

Dnes už je jasné, že místní policisté v dostatečném předstihu varovali politiky, že nebude možné udržet pořádek ve vstupním tunelu. Hrdinou dne se stal policista, který to říkal tak nahlas, že ho postavili mimo službu.Vinu tedy nesou úřady, které chtěly něco velkého a spontánního, ale nedokázaly se vzdát představy, že to budou mít pod kontrolou. K masovému pohybu zkrátka vstupní tunel nepatří.

V tunelu se střetl mírumilovný dav, který se ale umí leknout a zpanikařit, s úřední představou o spontaneitě v mezích kontrolovatelného okraje. Naše Czech teky byly menší, ale o to spontánnější akcí. Jejich konec také o něčem vypovídá. Předposlední z nich policie rozehnala, poslední Czech tek policie spolupořádala, ve vojenském újezdu.

V oblasti politické rozehnání Czech teku začalo platit jako začátek konce Jiřího Paroubka, který udělal něco, co v Německu neudělá nikdo z těch, kdo si léta nevrle přejí konec Love Parade. Komentoval totiž tančící lidi jako sociálně podezřelé.

Dozvuk někdejších Czech teků jsme mohli najít na letošních pražských billboardech volební agentury Zemanovci. „Nechceme další Czech tek“ hlásal plakát muže chlapeckého obličeje. Z textu nebylo jasné, co vlastně nechce. Obličej mi připomínal dobrého žáka, hlasité bum bum bum hudby se štítícího.

Z kontextu už to jasné bylo, ale tak, jako na sebe v Německu něco prozradili tunelem, stejně tak něco prozradil i tento volební plakát. Politici v tomto případě neumějí zacházet s něčím, co by rádi využili.

Když v Německu vyšlo najevo, že v tunelu v Duisburgu umírali lidé, stalo se několik věcí, které jsou charakteristické tentokrát ne pro politiku, ale pro naši civilizaci. Televizní hlasatelé se reportérů v místě neustále ptali, zda se po tragédii dále tančí. Odpověď zněla, že ano, protože pořadatelé nechtějí, aby vypukla davová panika, a lidé se vyhrnuli na nedalekou dálnici.

Reportéři z místa ale ujišťovali, že zpráva o mrtvých putuje mezi tančícími, a ti pomalu odcházejí z akce, která postupně uvadá. V místě spadla mobilní síť a lidé, kteří se báli o příbuzné, ucpali příjezdové dálnice.

Love Parade byla pozůstatkem světa mezi pádem Berlínské zdi a jedenáctým zářím. Ti, kdo na ni jezdili tančit ve veřejném prostoru už dnes mají místo pro masové akce pouze na internetu. Politiku a konec konců i naši milou civilizaci taková tančící masa jen uváděla do rozpaků.

Lidé z Love Parade se možná ve veřejném a nevirtuálním prostoru sejdou při demonstracích, které mohou přijít poté, co státy už nebudou mít peníze na sanaci další krize, která vzniká v počítačích pár tisíců makléřů. Nikomu ale pak nebude do tance, a před námi bude pořádný tunel.

Autor je diplomat a publicista