Jan Macháček: Sankce – miliardy zatím nepočítejme

18. březen 2014

Odpověď západního světa na ruskou agresi se teprve rodí, ale v českých médiích a tiskových agenturách - jmenovitě v ČTK – už se rodí zprávy, které v titulcích konstatují, že zavedení sankcí vůči Rusku „může Česko vrátit do recese“ a „umazat mu až 40.000 pracovních míst.“

Hned na úvod musíme konstatovat, že používat podobná – jak se říká hausnumera – by snad mělo být nějak „trestné“ (míníme jako žert, samozřejmě).

Západ se zatím shodl pouze na několika krocích. Za prvé už tu není skupina G-8, ale je z ní zpátky skupina G-7, s Ruskem se dále počítat nebude. Nebude se jednat ani o liberalizaci vízového režimu pro Rusy a 21 Putinových mocensky blízkých nebude smět cestovat na Západ a budou jim zřejmě zmraženy účty.

Jakou by asi mohlo Rusko podniknout v důsledku toho protiakci proti České republice, když Česká republika není členem G-8 ani G-7? Jakou vízovou protiakci by asi mohlo Rusko podniknout, když my sami pořád musíme mít k cestám do Ruska vízum? Dopad těchto kroků na český export a pracovní příležitosti se rovná nule.

Případné tvrdší sankce se teprve rodí a domlouvají a je již teď zřejmé, že Spojené státy si budou počínat ostřeji a důrazněji než Evropská Unie. Co máme ve hře tady? Odříznutí ruských státních firem od bankovních a finančních zdrojů evropských bank a evropských centrálních bank, například. To je pořád něco jiného než mrazení účtů.

Čtěte také

Rozšíření seznamu ruských občanů, resp. oligarchů, kterým budou zmražena konta. Zde je otázka, podle jakého klíče se bude přesně slušný byznysman a oligarcha určovat. Dále jsou tu třeba obchodní a investiční embarga, resp. cílená embarga na určitý konkrétní druh vyváženého či dováženého zboží, například vojenskou technologii apod.

Spočítat dopad těchto opatření na český export nelze ani odhadovat, protože ještě nejsou projednána, schválena apod. Je ale pravděpodobné, že se všichni budou snažit, aby běžná obchodní výměna – vyjma například citlivého a vojenského materiálu – nebyla zasažena.

Rozsah případných sankcí vůči Rusku je v rámci EU zcela jistě limitován energetickou závislostí kontinentu na Rusku. Ta je v případě plynu a Německa, tedy ekonomicky nejsilnějšího státu EU, 30 procent. Německo si prostě nemůže vůči Rusku dovolit nic bůhvíjak radikálního. Náhlý výpadek ruských dodávek plynu Německo zatím kompenzovat vůbec neumí, Norové okamžitě zaskočit neumějí, nehledě na to, že se jim nebude třeba chtít a vybudovat přístavní kapacity je práce na několik let.

Bude-li Rusko reagovat na sankce Západu vůči ruským jednotlivcům zabavováním majetku západních firem na svém teritoriu, vypočítat to taky nejde, už jen proto, že nevíme, komu by se zabavilo a komu ne.

Kdyby Rusko vypnulo Evropě a České republice nasmlouvané plynové dodávky, nebyla by to sankce ani odpověď na ně, ale při našem stupni závislosti „vyhlášení války jinými prostředky.“ Kdybychom naopak my přestali vyvážet do Ruska úplně všechno, nešlo by o zmiňované sankce, ale o vyhlášení totální obchodní války. Dojít k tomu může, ale patrně pouze v případě, že Rusko zabere další části Ukrajiny a budeme pak stát v Evropě na pokraji války skutečné.

Jinak vězme, že i kdyby byla odpověď Ruska jakkoli iracionální, o ekonomické katastrofě zkrátka nejde mluvit. Do Ruska vyvážíme asi 5 procent českého exportu, v dobách RVHP jsme skoro nevyváželi nikam jinam. A i Německo vyváží do Ruska pouze tolik, co do České republiky a do Polska dohromady. Bylo by to nepříjemné, ale i krajní varianta obchodní války, by se jistě dala tzv. vydržet a s výpadkem RVHP po roce 1989 by se vůbec srovnávat nedala.

Co je však zajímavé - čím může Rusko utrpět nejvíc a opravdu citelně, je odchod velkých západních kolektivních investorů, vzájemných fondů, penzijních fondů, hedgeových fondů. Zde mohou politici v zákulisí neviditelně tahat za nitky a nakonec stačí označit Rusko za riskantnější teritorium, vyškrtnout ho z různých investičních indexů a hned odtečou stovky miliard.

autor: Jan Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.