Jan Macháček: Biden bude naslouchat vědě

10. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Joe Biden
0:00
/
0:00

Zvolený americký prezident Joe Biden v projevu prohlásil, že jeho administrativa bude „naslouchat vědě“. Asi se tím myslí – kromě toho, že má skončit trumpovské tmářství – dvě horká témata.

Naslouchání vědcům ve věci pandemie a naslouchání vědcům ve věci klimatické změny.

Čtěte také

Třeba ve věci pandemie mají ale vědci různé názory. Signatáři velké barringtonské deklarace (profesoři a profesorky ze Stanfordu, Harvardu a Oxfordu) říkají něco úplně jiného, než je převládající mainstream. Deklarace praví, že se má mladá populace promořovat a naopak zranitelní se mají maximálně chránit. Podobným názorem se na jaře inspirovalo Švédsko a britská vláda do té doby, než po vlastní zkušenosti s nemocí premiér Boris Johnson otočil.

Deklarace není o nic méně vědecká než přístup, který nakonec zvolila většina vlád v západním světě. Pouze není vyzkoušená. Kdo má pravdu, nevíme, protože pandemie neskončila. Asi se to ale nedozvíme, ani až pandemie skončí, protože pravda se bude poměřovat různými parametry a leckdo bude brát v úvahu nárůst psychických chorob u mládeže, počet sebevražd, poškození ekonomiky, nezaměstnanost, stav veřejných financí a tisíce dalších věcí.

Bratření se švédskou dorostenkou

A navíc. Vzpomeňme si, jak 1300 amerických epidemiologů podepsalo v srpnu dopis, kde napsali, že demonstrace na podporu Black Lives Matter neohrožují veřejné zdraví.

Čtěte také

Nepěkné bylo, když Trumpovi příznivci na mítincích skandovali, že má prezident odvolat doktora Anthonyho Fauciho, tedy vrchního amerického epidemiologa, a Trump pravil: počkejte jen chvilku po volbách. Fauci je bez pochyby sympatický a důvěryhodný muž, ale že během roku několikrát úplně změnil názor a přemýšlel nahlas, je prostě fakt.

To samé ale platí třeba v našem případě pro Romana Prymulu (exministr za ANO). Na jaře také uvažoval nahlas. Připustil, že se musíme promořit, pak to odvolal, uvažoval o tom, že hranice by mohly zůstat zavřené několik let a podobně.  

Čtěte také

V ekonomii a v makroekonomii existují naprosto různé vědecké školy s často protichůdnými názory třeba na rozpočtové schodky, dluhy, inflaci a měnovou politiku. To samé v politologii, sociologii či právní vědě. Abychom si vzali super aktuální příklad – tak dva soudci, respektive jeden soudce a jedna soudkyně amerického federálního nejvyššího soudu, už vyjádřili neformálně svůj úplně protichůdný názor na to, zda je možné započítávat volební hlasy doručené po volebním dni. Jedná se přitom o nejlepší právnické mozky své generace a velice důvěryhodné osobnosti.

Názorový a ideový střet je či měl by být ve vědě chápán nejen jako normální, ale dokonce jako prospěšný. Nepozná se nakonec kvalita vědy také podle živého názorového diskursu? Podle existence plodné polemiky uvnitř každého konkrétního vědeckého oboru? Nebo podle toho, zda jsou disidenti v rámci vědního oboru vítaní, nebo ostrakizováni?

Jan Macháček

Když nějaký vědní obor místo živého diskursu připomíná spíše nerozbornou a uvědomělou národní frontu, je to i pouhému laikovi prostě poněkud podezřelé. Z tohoto pohledu lze jistě „pozvednout obočí“ nad dnešní klimatologií a nejen její bratření se s jistou švédskou dorostenkou. Tady se lze důvodně obávat, že různé pohledy na věc klimatologie novému americkému prezidentovi nabízet nebude. Až bude naslouchat, neuslyší živé bublání vřelé vody, ale jednotvárné hučení.

Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)

Spustit audio