Jan Macháček: Atlantická válka tweetů

Při své oficiální návštěvě Washingtonu před půl rokem obdržel Macron pocty, které si v posledních dekádách v americkém hlavním městě vysloužil jen málokdo. Jízdy v historických uniformách s chocholy, střelba z kanónů, vojenská hudba, velkolepé bubnování a pochodování a kdovíco ještě. Pak Macron tiskl dvakrát Trumpovi rukou, že mu ji málem zlomil.

Jan Fingerland: Evropa splnila lekci první světové války na dvě mínus

Když se světoví státníci sešli, aby vzpomenuli konec 1. světové války, byla to vlastně velmi pozitivní událost. Což neznamená, že na obzoru nejsou mračna.

I když je jeden velmi vysoký a druhý menšího vzrůstu, zdálo se, že jim to přeci jen spolu půjde lépe, než to jde americkému prezidentovi s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, kde ta tzv. vzájemná chemie – jak se módně říká – opravdu od začátku nefunguje.

Mrtvá romance

Romanci Trump-Macron lze ale v posledních dnech považovat za definitivně mrtvou. Nahradil ji antagonismus a máme tu studenou válku tweetů. Dnes Trump – poté, co se zúčastnil mírových ceremonií ke stému výročí války, například zveřejnil tweet, kde se doslova praví:

„Emmanuel Macron navrhuje vybudovat evropskou armádu, která bude chránit Evropu před USA, Čínou a Ruskem. Ve 2. světové válce ale byli Němci a jak to pro Francii dopadlo? V Paříži už se učili německy, než přišli Američané. Zaplaťte za NATO, nebo ne!“

Jan Klesla: Víc než volební pat v USA znervózňuje ekonomiku chaos v Bílém domě

Ekonomika byla vždy jedním z nejsilnějších témat Donalda Trumpa. Sliboval návrat pracovních míst ze zahraničí a hlasitě se chlubí dobrým výkonem amerického hospodářství.

Trump reagoval na Macronův projev, ve kterém francouzský prezident prohlásil v reakci na Trumpa, že „patriotismus je přesným opakem nacionalismu“. Trump, který seděl při projevu hned vedle Macrona, se totiž nedávno prohlásil za amerického nacionalistu. Následoval tweet Macronova štábu, ve kterém se praví: „Když upřednostňujete vlastní zájmy, bez ohledu na ostatní, vymažete věc, která je pro všechny národy nejdražší a která je drží pohromadě – morální hodnoty.“

Pak přispěchal šéf liberální frakce Evropského parlamentu Guy Verhofstadt, který tweetnul: „Trump asi neví, že bez francouzských peněz by USA ani nevznikly, protože Francie financovala americkou revoluci. Potom vám ještě Francouzi dali sochu svobody, abyste to mohli oslavit.“ Dále Trump tweetnul, že „Francouzi dělají dobré víno, ale Američané taky.“ S tím, že Francouzi zatěžují americké víno příliš vysokými cly.

Kohoutí zápasy

Co k tomu dodat? Asi to, že by se pánové kohouti mohli laskavě uklidnit. Kohout Trump má sice po volbách, ale protože je superkohout, bude kokrhat vždycky. Galský kohout Macron už zahájil kampaň do Evropského parlamentu a belgický kohout Verhofstadt musí přiběhnout Macronovi na pomoc, protože chce, aby se v eurovolbách spojilo Macronovo hnutí En Marche s liberály.

Logo|foto:Český rozhlas

Kohoutí hlomoz o evropském zbrojení i ohrnování nosem nad Amerikou je svého druhu konstantou francouzské politiky. Protože ale peněz není a nebude nikdy nazbyt, je jasné, že by se muselo ubrat v NATO. A kdo chce ve finále oslabit NATO? Když přijde na lámání chleba tak si buďme jisti, že nakonec nikdo.

Kam se má v těchto kohoutích zápasech postavit Česká republika? Je to vcelku jasné. Nejlépe po bok nekohoutích a racionálních členů NATO, jako jsou Dánsko, Norsko či Holandsko. Ti budou souhlasit s evropskou obranou, teprve až se Amerika skutečně z Evropy stáhne. Proč by se ale Amerika měla vzdávat oblasti svého geopolitického zájmu a vlivu?

Co se Trumpova „nacionalismu“ týče, tak ten rozhodně nemá nic společného s „krví a půdou“, což byla donedávna německá doména. Americký národ je odjakživa politický, definován výhradně hodnotami a ústavou. A i když člověku nemusí být Trump sympatický, jiný americký národ než národ politický si představit ani neumí. A rozlišování mezi zdravým patriotismem a zlým nacionalismem má smysl v Evropě, leč v USA jde o slovíčkaření.