Jan Klesla: Zčernalá Wikipedie je větší rána než pokuta pro Google

Hlavní stránku Wikipedie na jeden den překryla tato výzva
Hlavní stránku Wikipedie na jeden den překryla tato výzva

Boj s internetovými giganty začíná připomínat hon na čarodějnice, kde se pro pomýlenou svatou pravdu upalují nevinné oběti.

V tomto případě svoboda internetu a vůbec podstata fungování světové sítě. Především pak šance pro nadějné inovativní firmy z Česka i z Evropy.

Ondřej Konrád: Jak hezky prodávat právo na krádeže

Google

Asi i dnes zná každý scénu, v níž počne filmový pekař Matěj Kotrba rozdávat chleba. Tehdy roku 1951 se to mělo signalizovat, že se takový stav nezadržitelně blíží.

Na jedné straně Evropská komise minulou středu udělila již třetí pokutu mateřské společnosti Googlu za porušování pravidel hospodářské soutěže. V přepočtu astronomických 38 miliard korun má internetová jednička zaplatit za omezování konkurence v online reklamě.

Tedy v oblasti, která je doslova finanční krví celého internetu a kde většina zisků plyne do kapes stále se zmenšujícího počtu velkých hráčů, především právě Googlu a Facebooku. Veřejné téma se z jejich dominance ale stalo kvůli něčemu jinému – nedávným skandálům s narušováním soukromí a podezření ze zneužívání reklamních systémů k manipulaci s voliči a volbami.

Běžný člověk nicméně tyto dvě věci prakticky nerozlišuje. A tak se i u nás ozývají ti, kteří se chtějí na této náladě přiživit a hlásají, že je konečně potřeba s těmi zlými digitálními obry zatočit.

Vlak digitální revoluce

Na druhé straně překvapila řadu lidí o den později zčernalá stránka Wikipedie. U nás velmi populární zdroj informací nebyl celý minulý čtvrtek dostupný ani v německé, slovenské a dánské mutaci na protest proti novým evropským pravidlům ochrany autorských práv.

Nová směrnice o autorském právu na internetu pomůže v boji proti fake news, soudí výkonný ředitel Unie vydavatelů

Kancelář, notebook, mobil, smartphone, Apple, internet

Už dlouho kolem něčeho nebyly takové spory. Poslanci Evropského parlamentu dnes budou hlasovat o takzvané směrnici o autorském právu na digitálním trhu. Ta prý má ochránit vydavatele, filmaře nebo muzikanty, aby na využívání či zneužívání jejich děl nevydělával někdo jiný – především velké internetové firmy. Odpůrci návrhu ale mluví o cenzuře nebo dokonce o ohrožení svobodného internetu.

Články 11 a 13 v Evropském parlamentu schválené směrnice jsou namířeny proti internetovým firmám, ukládají jim předem prohledávat všechny nahrávané materiály a automaticky blokovat jakékoliv potenciální porušení práv autorů.

A i když se to sice přímo nedotkne fungování samotné internetové encyklopedie, tyto povinnosti „mohou výrazně ovlivnit svobodu projevu a internetové spolupráce,“ psalo se doslova v prohlášení wikipedistů. Zkrátka lidé, kteří dávají svůj čas a práci zadarmo, aby udržovali zdroj informací pro nás všechny, se obávají cenzury a narušení fungování webu.

Proti nim stojí nejrůznější rádobylobbisté a pseudoexperti, kteří se chtějí zavděčit hlavně vydavatelům a mediálním domům a vydělat na nich pěkné peníze. Slibují jim proto, že je nová regulace zachrání před digitalizací jejich odvětví a konkurencí internetových firem. Neštítí se přitom překrucovat realitu a škodí tím v první řadě svým chlebodárcům.

Svoboda projevu na internetu se omezí, bojí se odpůrci reformy autorského práva. Dnes ji řeší europoslanci

Smartphone

Evropský parlament dnes 26. března bude hlasovat o reformě autorského práva. Ta má vydavatelům, umělcům, novinářům i dalším tvůrcům zajistit spravedlivý podíl na zisku za šíření jejich děl na síti. Odpůrci návrhu se ale obávají, že omezí svobodu projevu na internetu.

Zaprvé je potřeba si uvědomit, že Google nedostal pokutu za své vyhledávání, technologie, ba ani dominantní, skoro monopolní, pozici na trhu. Jak často zdůrazňuje sama eurokomisařka pro soutěž Margrethe Vestagerová, která je známá důrazným postupem proti Googlu a dalším internetovým obrům, pokuty padají za nekalé obchodní praktiky. Úplně stejně jako když se obchodní oddělení jakékoliv jiné velké firmy snaží vyblokovat menší konkurenty pomocí zakázaných a omezujících ujednání ve smlouvách.

Na narušování soukromí zase míří přísná pravidla jako je slavné nařízení GDPR. A proti fake news a manipulaci zase kodex chování na internetu, ke kterému IT giganti dobrovolně přistoupili. Konečně zcela správně tlačí Evropská komise i na to, aby původem americké firmy platily řádně daně v členských státech EU včetně Česka.

To ale nemá nic společného se snahou sešněrovat internet bičem autorských práv. Vydavatelům novin a internetových serverů to ve výsledku nepomůže, nanejvýš vytvoří iluzi, že sami nemusí nic dělat a inovovat své produkty a obchodní modely. Což je jediný skutečný lék na disrupci tradičních odvětví ze strany internetu.

Vlak digitální revoluce jim mezitím ujede ještě víc. Naopak mohou přísnější pravidla zvýšit bariéry pro nové, mladé a inovativní firmy, tedy onen vymodlený evropský nový Google nebo Facebook. Jediný, kdo na tom vydělá, budou právě a jen pochybní hlasatelé pomýlené pravdy, kteří uškodí a půjdou zase o dům dál.