Jan Klesla: Kdo bude další Avast?

1. listopad 2018

Při stoletých oslavách republiky se často připomínají i úspěšné české firmy, které nás víc jak těch sto let živily a živí.

Baťa, plzeňská i mladoboleslavská Škodovka, nebo hvězda internetové bezpečnosti Avast s téměř půlmiliardou zákazníků po celém světě. Dobrá otázka pro další století pak je, kdo nás v něm bude živit.

Lukáš Kovanda: Nechme bitcoiny žít!

Bitcoin

Ta zpráva nedávno roztrpčila českou veřejnost. I když část z ní možná spíše pobavila. Poslanec Pirátské strany těžil kryptoměny ve služebním bytě v pražské Nerudově ulici.

Někteří byznysmeni i státní úředníci si myslí, že by nový tahoun naší ekonomiky mohl vyrůst na stále populárnější technologii takzvaného blockchainu. Na ní stojí slavný Bitcoin a další kryptoměny a Praha se stala bez nadsázky jedním z jejich světových center. Tady jde ale o skutečné, ne jen virtuální peníze.

Myšlenka je to v podstatě jednoduchá a velmi elegantní. Díky velkému množství propojených počítačů si lidé mohou posílat peníze nebo dokumenty navzájem. Bez centrální banky, nebo nějakého úřadu.

Navíc všichni všechno vidí a tak se skoro nedá podvádět. A co víc, funguje to. Jednou z prvních zemí, která se do této oblasti vrhá doslova po hlavě, je Švýcarsko. I v Česku k tomu vznikla soukromá iniciativa nazvaná blockchainrepublic.cz. A ta doslova vyzývá, abychom republiku přestavěli na blockchainu.

Každá zlatá horečka opadne

Vždyť i ten Avast v Praze, AVG v Brně, či Eset v Bratislavě vyrostli v podstatě díky šťastné náhodě a partě šikovných lidi. A právě takové máme i dnes v této oblasti, které se někdy dokonce říká nový internet. Příležitost může být v modernizaci státu a jeho registrů, po kterém voláme už řadu let, ale především v byznysu.

Zapomeňte na bitcoin, blockchain je budoucnost (nejen) hudby

03552614.jpeg

Minimálně od minulého léta se stala velkým tématem možnost využití technologií stojících za bitcoinem – specificky decentralizovaná distribuovaná databáze blockchainu – pro napravení křivd hudebního průmyslu. K nápadu přitáhla pozornost studie iniciativy Rethink Music amerického Institutu pro tvůrčí podnikání, ale také zpěvačka Imogen Heap se svým na blockchainu založeným systémem Mycelia. Od loňského roku získává tento nápad víc a víc příznivců. A možná nemusí zůstat u hudby.

Ve světě se mluví hlavně o finančnictví a mezinárodním obchodu. Společně do toho hodně investují i třeba mateřské koncerny čtyř našich největších bank. Že v blockchainu nějaká budoucnost bude, dokazuje i to, že se o něj začal velmi zajímat i čínský úřad pro cenzuru internetu.

Zdaleka ne všichni jsou ale tak optimističtí. Třeba ekonom Nouriel Roubini, který proslul ojedinělou předpovědí Finanční krize. Prý celé globální třeštění kolem blockchainu splaskne jako bublina, stejně jako se propadly a propadají právě kryptoměny.

Z upisování akcií firem, takzvaných ICO si dělal nedávno trochu legraci i šéf vídeňské burzy na digitální konferenci rakouského předsednictví EU. A kritici mají pravdu. Celá oblast decentralizovaných technologií je plná ideologie. Mnozí její proroci hlásají, že díky nim zaniknou centrální banky, celé státy a změní se světový pořádek.

Všichni si myslí, že jsou bitcoiny anonymní. Dají se ale velmi jednoduše stopovat, upozorňuje expert

Tomáš Marada

Bitcoinová síť není tak anonymní, jak by se nezkušeným uživatelům mohlo zdát. Existují totiž nástroje, které pomáhají jednotlivé transakce přiřadit k uživatelům. „Běžný člověk při běžné transakci rozhodně není anonymní," tvrdí Tomáš Marada.

Jejich každoroční sjezd se konal minulý měsíc v pražské Paralelní polis. Paradoxně v den komunálních a senátních voleb. Takové vize jsou samozřejmě nesmysl a jejich příznivci z něj rychle vyrostou. Stejně tak se ale do blockchainu nemají ani cpát miliardy, jak plánuje Evropská unie.

A především žádná technologie není všelék na všechny strasti a problémy, někdy stačí nějaké staré dobré a osvědčené řešení. Každá zlatá horečka ale opadne a je možné, že po ní zbude něco velmi užitečného. Třeba velká příležitost pro malou zemi v srdci Evropy, která se nebude bát zkoušet nové věci.

autor: Jan Klesla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.