Jan Kalivoda o Husově muzeu v Kostnici a Husově významu v dnešním světě
Husovy stopy v historii a v souvislostech
„Otevření nové expozice v Husově domě v Kostnici vnímám jako velký přínos pro podporu tradice Jana Husa v České republice i v zahraničí," říká ředitel Společnosti Husova muzea v Praze Jan Kalivoda. „Ve specifických podmínkách města, jehož občané i návštěvníci ze světa velmi oceňují jeho historický význam a většinou dobře znají události, jimiž Jan Hus do jeho dějin vstoupil, výstava dobře reprezentuje Českou republiku a její historický i současný význam pro evropskou kulturu…"
Navštívíme Husův dům v Kostnici a budeme hovořit o významu Husovy osobnosti nejen v historii. Hostem Studia Leonardo je Dr. Jan Kalivoda, mimo jiné autor učebnice latiny pro laiky.
Moderuje Jan Burda.
PhDr. Jan Kalivoda ukončil v roce 1975 studium latiny, českého jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté se zaměřil na studium starořečtiny, které ukončil v roce 1979, kdy také získal titul PhDr. Své první profesní zkušenosti sbíral v kabinetu pro edici spisů J. A. Komenského v Pedagogickém ústavu Československé akademie věd. Od roku 1977 působil jako odborný pracovník ve Státní knihovně ČSR, odkud v roce 1979 přešel do školství, kde vyučoval český jazyk, literaturu, ale také latinu. Od roku 1990 působí na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK.
Věnuje se především latinské bohemikální literatuře raného středověku, zvláště nejstarším českým hagiografickým textům. Současně se zaměřil na zavádění moderních informačních technologií do různých oborů klasické filologie. Podílel se také na překladu díla J. A. Komenského. Současně českým čtenářům zpřístupnil svými komentovanými překlady řadu historicky i umělecky prvořadých literárních děl antické literatury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.