Jan Jůn: Premiér Johnson vyhlásil „prorogováním“ válku parlamentu

Boris Johnson
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Boris Johnson

A je to tady! Očekávaná válka mezi brexitářskou vládou britského premiéra Borise Johnsona a parlamentem právě natvrdo začala.

A sice premiérovým středečním ranním oznámením, že přece jen hodlá „prorogovat“, tedy pozastavit parlament, což se běžně děje vždy na konci parlamentní kadence.

Ostentativně to tedy hodlá provést, aby v novém parlamentním období po zahájení královnou přečtením seznamu chystaných zákonů, mohl parlament začít efektivně pracovat po únavném dvouletém období činnosti. Parlament by měl být prorogován do 14. října a královna by pouhé dva týdny před brexitem zahájila nové parlamentní období

Johnson totiž v otevřeném dopise poslancům hovořil o oné legislativní únavě a prohlásil, že parlament by měl ukázat jednotu a rozhodnost, aby vláda mohla mít možnost do 31. října zajistit novou dohodu s Evropskou unií, avšak dodal hned, že „mezitím bude vláda zodpovědně pokračovat v přípravách na odchod z unie, ať už s dohodou či bez ní“.

Reakce všech opozičních stran i řady Johnsonových vlastních konzervativních poslanců, lordů či bývalých členů vlády, včetně expremiéra Johna Majora, jsou zcela pochopitelně velmi ostré. Nazývající neočekávaný a jen povrchně „legislativní únavou“ zamaskovaný premiérův krok k brexitu bez dohody „nepřípustným, protiústavním, skandálním, útokem na demokracii, či diktátorským“.

Poslední válka krále s parlamentem

Bývalý konzervativní generální prokurátor a odpůrce tvrdého brexitu Dominic Grieve se nechal dokonce slyšet, že „pokud premiér bude na této cestě pokračovat a nezmění názor, existuje šance, že se jeho vláda zhroutí“. Dodal pak, že za této situace nebude moci vyjádřit vládě důvěru a podobně smýšlí ve sněmovně řada jeho kolegů. Dodejme, že vláda tam nyní má většinu jediného hlasu.

Opoziční strany v úterý sice po schůzce na téma dalšího postupu prohlásily, že zatím nehodlají ohledně snah o zastavení tvrdého brexitu bez dohody jít cestou okamžitého vyslovení nedůvěry vládě a po návratu sněmovny z prázdnin budou tvrdě vyžadovat hlasování o dalším prodloužení lhůty odchodu příslušným zákonem, kterým by se premiér musel řídit.

Vyslovení nedůvěry vládě by mohla opozice učinit i později, ale středeční reakce jejich vůdců znovu naznačují, že i tento krok lze uspíšit. Parlamentu totiž podle chytrého Johnsonova plánu tak zbyde jen několik dní, aby se bránil, neboť i tak měla být jeho práce přerušena mezi 13. zářím a 8. říjnem po dobu každoročních stranických sjezdů, což musejí poslanci normálně schválit, ale takto by byl celkově vyloučen ze hry po celých 23 dní.

Jan Jůn

Podle nepsané britské ústavy musí královna na premiérův návrh parlament na konci kadenčního období rozpustit a poslanci se „prorogování“ nemohou bránit. Odpůrci tvrdého brexitu budou tedy muset urychleně jednat během příštího týdne, aby jej mohli zastavit a vláda tvrdí, že se jim to prostě nepodaří. Někteří experti ovšem tvrdí, že Johnson raději půjde cestou vypsání voleb.

Nyní tedy začne litý boj a připomeňme jen, že posledně válka krále s parlamentem skončila jeho popravou.

Autor je komentátor Českého rozhlasu