Jan Jůn: Britský premiér uvolňuje dál stav nouze, ale ne všichni se radují
Žádné velké překvapení to nebylo, ale premiér Boris Johnson oznámil v úterý odpoledne ve sněmovně další uvolnění stavu nouze a prý „konec hibernace Británie“.
Tedy otevření restaurací a hospod – i když s kým bude možné popíjet, to není dosud jasné – a také hotelů, kempů, kin, kadeřnictví, muzeí a galerií.
Čtěte také
To vše bude od 4. července umožněno Johnsonem zároveň oznámeným snížením povinných minimálních dvoumetrových odstupů mezi lidmi na metr. To by údajně mělo – spolu s nošením roušek – konečně nasměrovat k ozdravení britskou ekonomiku, zadluženou nyní do výše více než stovky procent objemu.
Johnson pak zopakoval výhody rozhodnutí během posledního pravidelného brífinku v sále premiérského úřadu. Asistující hlavní zdravotničtí poradci ovšem nesdíleli jeho nadšení a varovali, že pokud veřejnost nebude dodržovat doporučení ohledně „sociálního distancování“ a nákaza se opět rozšíří, dosavadní omezení stavu nouze budou obnovena.
Ani jiní experti a jejich kolegové ve Skotsku a Walesu neprojevují mnoho radosti a považují rozhodnutí za předčasné a motivované snahou dohnat uvolňování v Evropě a zemské vlády jej prý „zatím“ nepodpoří. Uvolnění se také nevztahuje na divadla či sportovní utkání, bazény, posilovny a podobně, kde nelze dodržovat žádné rozestupy.
Premiérství by slušelo ministrovi financí
Zástupci podnikatelských organizací ovšem tvrdí, že premiér Johnson s oznámením zbytečně otálel, stejně jako s březnovým vyhlášením stavu nouze – což stálo tisíce životů a pozůstalí nyní berou vládu k soudu – a obviňují ho z nerozhodnosti i v dalších situacích.
Čtěte také
Mezi ně patří zbytečná karanténa na příjezdech do země, neobnovení plného vyučování a váhání ohledně pokračování školních obědů pro nejchudší žáky. A také přílišné oslabení ekonomiky, poklonkování Číně ohledně účasti firmy Huawei na rozvoji internetu a ústupky Americe v jednáních o budoucí „nevýhodné“ obchodní dohodě, uspěchané kvůli končícímu přechodnému pobrexitovému období.
Brexitáři vládnoucí skupiny ERG se zas údajně bojí, že co se týče patového stavu jednání o dohodě o budoucích vztazích s unií, půjde o ústupky obou stran a Johnson je „zradí“. Jiní zas varují před chaosem v přístavech v případě nedohody a před ústupky Japonsku či dalším zemím, jen proto, aby byly smlouvy uzavřeny „navzdory unii“.
Zmíněné problémy vyvolaly jednání s Johnsonem ve stranickém výboru 1922. Tam mu navíc, podle informací vlivných dlouholetých konzervativců v deníku The Times, také vyčetli přílišnou závislost na chaotických radách skupinky poradců premiérského úřadu v čele s nařízení nedodržujícím Dominikem Cummingsem.
Výboru si údajně stěžovali i nespokojení členové vlády, neboť prý Johnson nekonzultuje rozhodnutí s celou vládou, ale jen se skupinou několika ministrů a arogantně ignoruje názory a připomínky vlastních poslanců.
Někteří nyní dokonce tvrdí médiím, že premiérství by za skvělou organizovanost a kompetentní řízení ekonomiky více slušelo ministrovi financí Rishimu Sunakovi. Ale pozor. Na pobitevní generály je poněkud brzy, neboť válka s virem ještě neskončila.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
