Jan Januš: Babišovy kauzy dokazují, že potřebujeme totální revizi právního systému

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš

Dění kolem premiéra Babiše ilustruje několik obecnějších poznatků vypovídajících o kvalitě, nebo spíše o nekvalitě českého práva a jeho přijatelnosti pro běžné občany.

Symbolické je, že se vlastně týkají jak informací o auditu Evropské komise ve věci Babišova střetu zájmů, tak i jeho obnoveného trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Za prvé to všechno nesmírně dlouho trvá. Zmíněná trestní kauza už běží čtyři roky a po této době se od nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana dozvíme, že ji pražské městské státní zastupitelství zastavilo v Babišově případě moc brzy. Po čtyřech letech? To zní absurdně.

Co se vleče...

Stejně tak se neuvěřitelně vleklo čekání na finální verdikt Evropské komise, zda je, či není premiér ve střetu zájmů kvůli skupině Agrofert, a tím pádem i svému dřívějšímu, nebo snad současnému podnikání.

Navíc se ani jedna z těchto kauz ještě nedostala před soud a stále je otázkou, zda se před něj někdy vůbec dostane.

Z čísel přitom opakovaně vyplývá, že k verdiktům se prostřednictvím justičního systému dostáváme v rámci Evropské unie s poměrně standardní čekací dobou. Existují ale rovněž oblasti práva, kde to tak úplně neplatí, a také takzvané excesy. V nich se zkrátka něco zadrhne nebo jde o tak složité případy, že vyžadují nadstandardní množství času.

Oříšek i pro právníky

S tím souvisí i druhý obecný poznatek. Babišovy kauzy jsou právně natolik složité, že se v nich nemohou plně orientovat ani všichni právníci. Natož pak lidé bez právního vzdělání.

V této chvíli se totiž pohybujeme v ošidných nuancích procesního práva, které mnohdy – a možná dokonce většinou – není ani tak založené na selském rozumu a prosté životní logice, ale na formalismu a normativismu. Procesní právo je tak složité, že je právním laikům možná až nepředatelné a nevysvětlitelné. A to je přece velmi špatně v situaci, kdy je i pro ně závazné.

Platí tu dokonce známé klišé, že dva právníci mívají tři názory. A tak i někteří novináři přicházejí s poměrně nesmyslnými teoriemi popisujícími, jak to všechno bude dál, založenými na tom, že jim to říkal nějaký právník. Prostě zmatek střídá zmatek.

To všechno je samozřejmě nepříjemné pro Andreje Babiše jako pro člověka a občana tohoto státu. Vzhledem k jeho vysokému veřejnému angažmá je to ale podobně nepříjemné i pro nás ostatní. Všichni dlouhodobě žijeme v nejistotě – nevíme, jak ty věci dopadnou.

Potřeba reformy

Dostáváme se tak ke třetímu poznatku z daných kauz. Bohužel není reálné, že bychom je ihned zrychlili nebo zjednodušili. Alespoň bychom se ale mohli pokusit – tedy ne až tak my, jako spíše ti lidé, kteří je mají na starosti – o jejich maximální zpřehlednění.

Chápu, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vše neříká a odmítá tak některé otázky. Může jít o další strategii trestního řízení, stejně jako o ochranu práv dotčených. Podobně si můžeme vysvětlit rovněž utajování zmiňovaného evropského auditu, i když tam o trestní právo nejde.

Vzhledem k veřejnému angažmá Andreje Babiše by ale měla transparentnost dostat přednost a veřejných by mělo být co možná nejvíce dokumentů a poznatků. Jinak totiž můžou mnozí z nás dospět k názoru, že tu vlastně rozhoduje jakási kabinetní justice.

Když to ale všechno ještě zobecníme, potřebujeme totální revizi právního systému jako sůl.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz

Spustit audio
autor: Jan Januš

Odebírat podcast

Související