Jan Fingerland: Začíná v Sýrii zcela nová válka?

Zpráva o stavu

Obsah byl uložen a odpublikován.
Dle hodnoty v poli "Datum publikace do" musí být článek odpublikovaný.
19. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Fingerland

Turecko ostřeluje území Sýrie a hrozí, že provede na území svého souseda pozemní invazi. Přítomnou krizi lze považovat za počátek nového konfliktu v Sýrii, který má s ostatními tamními válkami společné jen dějiště.

Pro střety v oblasti Sýrie je charakteristické, že se jich účastní několik hráčů s rozdílnými krátkodobými i dlouhodobými záměry. Proti tureckým hrozbám se ohradil formální suverén na syrském území, tedy vláda Bašára Asada. Ta dokonce pohrozila, že sestřelí jakýkoli turecký letoun nad syrským územím.

Turecko ovšem ostřeluje oblast kolem Afrínu, severosyrského města u hranic s Tureckem, které damašská vláda už dávno nemá pod kontrolou. Území ovládají kurdské jednotky YPG, i když se jim nepodařilo tuto enklávu připojit k dlouhému pásu podél syrsko-turecké hranice, které syrští Kurdové postupně ovládli.

Kurdský faktor

A tak i když vojenská emancipace Kurdů vadí i syrskému prezidentovi Asadovi, protože parceluje syrské území, mnohem více kurdské úspěchy znervózňují Turecko. To kurdské jednotky v Sýrii označuje za teroristy a za odnož Kurdské strany pracujících, ozbrojené organizace, která operuje v Turecku.

Turecko ostřeluje území Sýrie a hrozí, že provede na území svého souseda pozemní invazi

Tím, že je oblast Afrínu od ostatního Kurdy ovládaného území odděleno teritoriem pod kontrolou syrských povstalců, jsou i tamní kurdské jednotky tváří v tvář Turecku v choulostivějším postavení. Turecko nyní hrozí vpádem do Afrínu.

Nebyla by to první turecká pozemní invaze na syrské území kvůli Kurdům. Vloni turečtí vojáci provedli sedmiměsíční operaci zaměřenou proti Islámského státu i Kurdům, kteří v tu samou dobu proti islámským extremistům bojovali. Turecko se v tuto chvíli pravděpodobně jedná s Ruskem, protože to kontroluje vzdušný prostor nad syrským Afrínem a v jeho blízkosti má stovky vlastních vojáků. Bez souhlasu Moskvy se proto Erdogan asi ničeho neodváží.

Turecké hrozby zesílily i další faktory. Například vytváření kurdsko-arabských jednotek pohraniční obrany. Oddíly, které by měly výsledně mít třicet tisíc členů, jsou nezávislé na syrské vládě. Jejích úkolem má být, přinejmenším oficiálně, boj proti zbytkům Islámského státu.

Válka v Sýrii zřejmě nekončí, jen se proměňuje

Proti jejich vzniku se staví nejen sama syrská vláda, ale i její spojenec Írán a Rusko. Chápou, že tyto jednotky znamenají větší vliv Kurdů, ale i Spojených států v oblasti syrského bojiště a de facto prohloubení parcelace předválečného syrského území. Nejvíce protestuje právě Turecko, které chápe jakoukoli kurdskou ozbrojenou aktivitu v Sýrii jako posílení kurdských aspirací v Turecku a tedy i jako hrozbu své územní celistvosti.

Američané zůstávají

A do třetice, Spojené státy ve středu oznámily, že „nehodlají opakovat stejnou chybu“, tedy stažení svých vojáků z Iráku v roce 2011, a proto hodlají i nadále udržovat v Sýrii svou vojenskou přítomnost. V současnosti mají v zemi jen asi 2000 mužů. Cílem je zajistit zničení Al Kaidy a Islámského státu, dosažení míru v post-Asadovské Sýrii, případně návrat vyhnanců do jejich domovů, vytlačení íránského vlivu a zajištění, že Sýrie nemá zbraně hromadného ničení.

Ministr zahraničí Tillerson mluvil o vytváření „stabilizačních iniciativ“, tedy čištění minových polí, otevírání nemocnic a škol či obnově služeb

Ministr zahraničí Tillerson mluvil o vytváření „stabilizačních iniciativ“, tedy čištění minových polí, otevírání nemocnic a škol či obnově služeb. Sice popírá, že jeho země přímo podporuje nové kurdsko-arabské pohraniční jednotky, ale je zřejmé, že zájmy dvou členů s nejpočetnějšími armádami, tedy USA a Turecka, se v Sýrii střetávají. Nemluvě o konfliktu se zájmy Sýrie, Íránu a samozřejmě také Ruska. Válka v Sýrii zřejmě nekončí, jen se proměňuje.

autor: fgl
Spustit audio