Jan Fingerland: Vrah z Lutychu aneb Konverze k zabíjení
Když se objevila informace, že v Lutychu kdosi vraždil kolemjdoucí, řadu lidí napadlo, že se může jednat o muže původem z Blízkého východu.
Podezření zesílilo, když údajně volal arabsky Aláhu akbar. Jenže vrah se jmenoval Benjamin Herman, čímž se věc trochu zatemnila.
Pachatel v řadě ohledů skutečně odpovídá profilu jiných mladých islámských extremistů. Už od doby dospívání kradl a loupil, užíval i prodával drogy a dostal se do vězení. A podobně jako řada jiných jeho předchůdců, svůj neuspořádaný život vyřešil tím, že konvertoval k islámu, nebo jeho určitému druhu, který nabízí jasná pravidla a jasného nepřítele.
Pro islámské extremisty je například charakteristické, že nenávidí ženy a v představitelích státní moci vidí automaticky nepřátele. Herman zavraždil dvě policistky, tedy osoby sdružující oba příznaky.
Podobnost je i v tom, že k jeho konverzi zřejmě došlo ve vězení, kde je „nákaza radikalismem“ nejčastější a nejsnazší. Dochází tam k intenzivnímu kontaktu mnoha lidí a právě hlasatelé islámského extrémismu se v tomto prostředí cíleně snaží získávat nové rekruty.
Jak odejít ze světa
Pro závěry, zda byl Herman více islámský extremista nebo člověk v určité situaci, je však příliš brzy. Z doby jeho psychiatrického vyšetření během vazby se ví, že měl psychopatické sklony, bylo těžké s ním navázat kontakt a měl prý malou schopnost vcítění. Podle lékařů měl velmi malou schopnost čelit frustraci.
Je možné, že inscenovaný islamistický útok byl pro Hermana například způsobem, jak dosáhnout konfrontace s policií, při které bude usmrcen s větší pravděpodobností, než kdyby se rozhodl vykrást banku. V Izraeli se podobným útokům říká „sebevražda vojákem“.
Nelze ale vyloučit, že Herman byl skutečně přesvědčeným muslimem. Byl by mezi nábožensky motivovanými teroristy ojedinělý? Ne tak docela, i když nejtypičtějším pachatelem podobných útoků jsou spíše lidé, kteří z muslimského prostředí pocházeli, ale „konvertovali“ k nějakému extremistickému výkladu islámu.
Otázka víry
Nad podobnými případy se vznáší důležitá otázka, totiž zda konvertité k islámu mají větší sklon páchat násilí než konvertité k jiným vírám nebo lidé, kteří své náboženské mínění nezmění.
Podle výzkumu centra ICCT jsou konvertité k islámu více náchylní k extremismu než ostatní – to se týká i odchodů do války v Sýrii. Podle výzkumu americké muslimské komunity jsou muži, kteří konvertují k islámu, také častěji než rodilí muslimové nezaměstnaní a s větší pravděpodobností budou mít mentální problémy nebo trestní záznam.
Může tu tedy hrát roli obrácená logika – k islámu, nebo určitému druhu islámu, se uchylují určité typy lidí, což výslednou statistiku zkresluje. Ti jsou dříve náchylní k radikalismu nebo násilí, než se stávají muslimy, nikoli naopak. Kdo chce zabíjet, nestane se adventistou, židem nebo hinduistou, protože tyto víry budou méně vhodným nosičem jeho zloby.
Co přesně bylo za Hermanovým činem se už nedozvíme. Lze se pouze dohadovat a sledovat určité trendy. Benjamin Herman byl potvrzením určitého pravidla, ale také unikátním případem, jako všichni před ním – a po něm.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
