Jan Fingerland: Thajská houpačka

Thajský ústavní soud ve středu shledal premiérku Jingluck Šinavatrovou vinnou v případu zneužití moci. Musí odstoupit z úřadu a spolu s ní i část vládních ministrů.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Thajský ústavní soud ve středu shledal premiérku Jingluck Šinavatrovou vinnou v případu zneužití moci. Musí odstoupit z úřadu a spolu s ní i část vládních ministrů.
0:00
/
0:00

Není to tak dávno, co bylo Thajsko arabským zemím dáváno za příklad úspěšného přechodu k demokracii. Dnes, po několika zásadních kotrmelcích, už by to nikdo neřekl. Posledním dějstvím je soudní sesazení premiérky Šinavatrové.

Thajský ústavní soud ve středu shledal premiérku Jingluck Šinavatrovou vinnou v případu zneužití moci. Musí odstoupit z úřadu a spolu s ní i část vládních ministrů. Na svých místech mohou zůstat jen ti ministři, kteří nebyli v případu obviněni, čímž se ostří rozhodnutí otupuje jen z malé části.

Premiérka totiž před časem sesadila vysoce postaveného představitele bezpečnostních služeb. Tato kauza však mohla sloužit jen jako záminka pro poslední ránu premiérce, která po loňských mohutných demonstracích a neúspěšném pokusu nechat se potvrdit ve volbách, vládne už jen kabinetu s omezenými pravomocemi.

Do thajského boxu o nadvládu nad zemí se totiž zapojily i thajské soudy. V posledních letech několikrát ústavní soud rozhodoval ve velmi zpolitizovaných otázkách, například co se týče výsledků a později legitimity předčasných voleb z letošního února.

Čtěte také

Justice nejdříve zamítla požadavek opoziční Demokratické strany, která hlasování bojkotovala, aby volby anulovala. Pak ovšem soud volby zcela zrušil s tím, že se nehlasovalo ve všech volebních obvodech v zemi ve stejný den, což odporuje ústavě. Zároveň s tím protikorupční úřad podal na Šinavatrovou trestní oznámení za zanedbání povinností v souvislosti s programem podpory pěstitelů rýže – tedy typických voličů její strany.

To vše se odehrává na pozadí obrovských demonstrací a udržování stálých protestních táborů. Premiérka, která po rozpuštění parlamentu stejně vedla jen dočasný udržovací kabinet, například nemohla úřadovat ze své kanceláře, protože ji blokovaly tisíce jejích odpůrců, a sídlila na tajných místech nebo mimo metropoli.

Thajská premiérka Jinglak Šinavatrová

Thajsko je v zajetí těchto bojů od roku 2001, kdy miliardář Thaksin Šinavatra vyhrál ve volbách s populistickým programem. Odpor části společnosti proti jeho politice vyvrcholil jeho sesazením armádou v roce 2006 a posléze i odchodem do exilu před trestním stíháním za zneužití pravomoci.

Šinavatrovi odpůrci však slavili jen dočasné vítězství. Místo Thaksina úspěšně kandidovala jeho o osmnáct let mladší sestra Jingluck a dostala se v roce 2011 v demokratických volbách opět k moci. Její snaha vrátit Thajsko zpátky na koleje, byla považována za příkladnou. Jak se ukázalo, skutečnost byla složitější.

Čtěte také

Pětašedesátimilionová země je už řadu let rozdělena na dva nesmiřitelné bloky, příznivce sourozenců Šinavatrových a jejich odpůrce. V zásadě jde o sociálně-ekonomický spor venkovské i městské chudiny a středostavovských Thajců spojených s monarchisty a proarmádními proudy.

Odpůrci Šinavatrových tvrdí, že Thaksin Šinavatra, ať už přímo, nebo prostřednictvím své sestry, nastolil populistickou vládu, která se obrátila proti svému zdroji, totiž demokracii založené na všeobecném volebním právu. Pomocí demagogie a různých přerozdělovacích programů prý docílil moci, která zemi dlouhodobě ohrožuje.

Naopak příznivci Šinavatrových se domnívají, že díky nim poprvé prolomili bariéru, která dělila chudinu od politického vlivu. Demonstrace v Bangkoku, sídle středostavovské opozice, stejně jako rozhodnutí justice, která dnes sesadila dalšího člena rodiny Šinavatrových, považují jen za nástroj, který jim má vzít, co jim po právu patří.

Choroby se někdy léčí tím, čím byly způsobeny. Tím by mohly být všeobecné parlamentní volby, které by se snad mohly konat v červenci. Jak se ukazuje v Thajsku – stejně jako v arabském světě, kterému byli Thajci dáváni za příklad – lidové hlasování nestačí. Je třeba ještě dodržování pravidel, nezávislé soudnictví a v neposlední řadě všeobecná snaha o dohodu a smír. Ta zatím v Thajsku chybí.