Jan Fingerland: Srážka obrů aneb Kdo povede Írán?

18. prosinec 2015

O Íránu se v poslední době mluvilo hlavně kvůli jednání o jaderném programu. O jeho osudu de facto rozhoduje doživotní nejvyšší duchovní vůdce Chámenejí. Teď se začalo otevřeně mluvit o tom, kdo přijde po něm.

Debatu otevřel bývalý prezident Akbar Hášemí Rafsandžání, když před několika dny porušil tabu a vyzval k debatě o tom, kdo nahradí Alí Chámenejího. Ten ještě žije a má obrovskou moc, formální i neformální.

Důvodů, proč Rafsandžání diskusi otevřel, je několik. Zaprvé proto, že Chámenejímu je 75 let a je velmi nemocný, už nejméně dvakrát se spekulovalo o tom, že se nevrátí z nemocnice. Všichni se tedy už chystají na okamžik, kdy nejvyšší duchovní vůdce zemře.

Za druhé proto, že centristické a reformní síly uvnitř režimu začaly vytvářet alianci proti koalici radikálů a konzervativců. Zmíněný Rafsandžání například patří k umírněným konzervativcům, ale také je předním oponentem sil kolem Chámenejího a jeho chráněnce Ahmadínežáda, bývalého prezidenta.

Třetí důvod spočívá v tom, že už za pár týdnů se v Íránu konají volby, a to volby nikoli ledajaké. Obsazovat se budou křesla v parlamentu, ale po téměř deseti letech i v takzvaném Shromáždění znalců.

Čtěte také

Toto těleso, v němž mohou zasedat jen ajatolláhové, se sice schází jen zhruba jednou za půl roku, ale rozhoduje o tom, kdo bude nejvyšším duchovním vůdcem. Shromáždění znalců, které bude příští rok v únoru zvoleno, tedy skoro určitě bude rozhodovat i o Chámenejího nástupci.

Koalice umírněných reformátorů, jako je prezident Rúhání, a pragmatických konzervativců, jako je Rafsandžání, chce využít pozitivních ekonomických dopadů letošní dohody o íránském jaderném programu.

Koalice umírněných reformátorů, jako je prezident Rúhání (na snímku), a pragmatických konzervativců, jako je Rafsandžání, chce využít pozitivních ekonomických dopadů letošní dohody o íránském jaderném programu

Bílý dům zřejmě právě proto uvažuje o tom, že by místo na jaře odboural některé sankce proti Íránu už v lednu.

Očekávaný odchod Chámenejího vyvolal zajímavý střet uvnitř íránské mocenské elity. Svou kandidaturu do Shromáždění znalců totiž ohlásil Hasan Chomejní, tedy vnuk vůdce islámské revoluce z roku 1979 a zakladatele režimu, ajatolláha Rúholláha Chomejního.

Chomejní mladší je nejstarším žijícím potomkem svého děda. Je ovšem považován přinejmenším za centristu, ne-li spojence reformních sil v Íránu. Spolupracuje s prezidentem Rúháním a je osobním přítelem bývalého prezidenta Mohammada Chátamího, rovněž umírněného reformátora.

Čtěte také

Soudí se, že je příznivcem uvolnění poměrů v oblasti veřejného života, postavení žen a moderní kultury. Kandidatura Hassana Chomejního do Shromáždění znalců je vnímána jako první krok k tomu, aby se stal kandidátem na příštího nejvyššího duchovního vůdce, až Chámenejí odejde.

Předpokládá se, že horkým kandidátem na tuto supermocnou pozici bude i Modžtaba Chámenejí, syn současného nejvyššího duchovního vůdce a zastánce jeho protireformní linie. Je tedy docela dobře možné, že se o moc nad Íránem už brzy střetnou dvě mocné rodiny, Chomejní a Chámenejí.

Plakát s portrétem íránského vůdce Chameneího v Persepolis

Zatímco Hassan Chomejní se může opřít o své jméno a koalici umírněných reformních příznivců, Chámenejí junior má výhodu v tom, že jeho otec, teprve druhý nejvyšší duchovní vůdce v 36letých dějinách íránské islámské republiky, má možnost uplatňovat svůj vliv.

Takzvaná Rada strážců například schvaluje kandidáty do parlamentu i Shromáždění znalců.

Vzhledem k tomu, že její složení určuje sám nejvyšší duchovní vůdce, sestává se nyní z Chámenejího příznivců.

Vývoj však může vždy nabrat nečekaný směr. Bývalý prezident Rafsandžání, nynější člen Shromáždění znalců, například naznačil, že místo zvolení dalšího doživotního nejvyššího vůdce by příští Shromáždění znalců mohlo zvolit několikačlennou radu, která by „dočasně“ vykonávala jeho funkci.

Byl by to v jistém ohledu konec jedné éry islámské revoluce v Íránu.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.