Neuvážená slova mohou být důsledkem únavy nebo stresu. Případně obojího, jak tomu asi je u Mahmúda Abbáse, který přivolal nechtěnou pozornost až v Evropě a Americe.
Předseda palestinské samosprávy na tento týden po více než 20 letech svolal Palestinskou národní radu, aby se pokusil upevnit svou pozici. Největší pozornost si ale získal, když se bez zjevného důvodu pustil do volně vršených úvah o antisemitismu a holokaustu.
Palestinci posledního čtvrt roku nepřestávali prohlubovat konflikt se Spojenými státy, který sami vyvolali. Tento týden ho však předseda samosprávy Mahmúd Abbás dovedl do bodu, odkud už není návratu.
Podle Abbáse nebyla nacistická genocida Židů způsobena antisemitismem nebo nenávistí vůči židovskému náboženství, ale jednáním samotných Židů, konkrétně zmínil například lichvářství.
Na podporu svého tvrzení citoval, jak sám uvedl, tři židovské autory, včetně Josefa Stalina – později se po nápovědě z publika opravil na Karla Marxe. Zabrousil také do v arabském světě oblíbeného mýtu, že sionisté a nacisté byli vlastně jedna ruka.
Palestinský prezident vyvolal velmi negativní reakci v Izraeli, ve Spojených státech i v Německu. A vyvolal otázku, zda se opravdu někam posunul od dob, kdy jako nadějný palestinský kádr sepsal během svých studií v Sovětském svazu práci, v níž zpochybňoval rozsah holokaustu a spekuloval o nacisticko-sionistické spolupráci.
Ačkoli to palestinská samospráva popírá, podle řady věrohodných zpráv se zhoršuje zdravotní stav jejího předsedy Mahmúda Abbáse – dokonce mu nedávno telefonoval egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí a přál mu brzké uzdravení.
Jeho nynější slova byla v současném kontextu tak šokující, že se od nich distancovalo třeba i německo-palestinské sdružení, které ze své perspektivy vnímalo škodlivost takových výroků. Nakonec se omluvil i Abbás s tím, že se nechtěl dotknout nikoho, zejména osob „židovské víry“.
Takový výrok ovšem vychází z problematické, i když v arabském prostředí oblíbené teorie, že Židé nejsou národ, pouze náboženské vyznání, a také že „sionisté“ vlastně nejsou skuteční Židé – takže omluva to byla jen poloviční.
Sám Abbás si po mnoho let dával pozor, aby se před západním publikem nekompromitoval podobnými výroky, ale nyní ztratil pozornost. Může to být únavou, vždyť mu táhne na třiaosmdesát a je silný kuřák, nebo stresem, který mu způsobuje poslední vývoj.
Jeho dosavadní politický koncept se totiž rozpadl. Už dávno se měly konat volby jeho nástupce, ale on volby po léta odkládá pod různými záminkami, přičemž soustavně politicky likviduje své soupeře. Cítí nespokojenost Palestinců s korupcí i nehybností jejich situace, přičemž sám ví, že po léta sliboval víc, než může splnit – i proto se po léta vyhýbal jakýmkoli jednáním s Izraelci.
Optimisté doufali, že 7. sjezd hnutí Fatah Mahmúda Abbáse přivede do vedení strany „novou krev“, určí její nové směřování a zřídí funkci místopředsedy, který by jednou mohl po Abbásovi stanout v čele Fatahu i celé Palestinské autonomie.
Tato taktika dostala dvě vážné rány. Jednou bylo rozhodnutí Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele, což bylo pro Abbáse velmi pokořující. Trumpův mírový plán navíc údajně (podle listu Aš-Šar al-Ausat) předpokládá, že Palestinci nezískají „právo na návrat“, plnou suverenitu a možná ani celé území západního břehu.
Abbás i v tomto případě neudržel nervy na uzdě a navzdory faktu, že od Američanů přijímá nemalou finanční pomoc, nemluvil o USA ani jejich prezidentovi zrovna hezky.
Nemenší ranou pro Abbáse je proměna postoje řady arabských zemí. Ty se zabývají svými vnitřními problémy více než palestinskou otázkou, s existencí Izraele se pomalu smířily a navíc je zaměstnává expanze íránského vlivu. Země, jako je Egypt a Saúdská Arábie, údajně Abbáse tlačí k přijetí zmíněného Trumpova plánu. Jejich vlády prostě chtějí tento konflikt ukončit a nestarají se o citlivá ega palestinského vedení.
Už nějakou dobu se mluví o tajných schůzkách saúdských představitelů s Izraelci, před pár týdny vyvolal velký ohlas rozhovor korunního prince Mohameda bin Salmána pro americký časopis The Atlantic, v němž prohlásil, že Izraelci mají právo na mírový život ve vlastní zemi.
A ještě větší šok způsobily nepotvrzené princovy výroky, v nichž kritizoval palestinská vedení minulých desetiletí za odmítání jakéhokoli řešení. Princ měl údajně říci, že Palestinci mají přijmout mírové návrhy nebo sklapnout.
Ve světle tohoto vývoje není překvapivé, že Mahmúd Abbás ztrácí nervy. Jak se zdá, s nějakým průlomem během svého funkčního období už ani on sám nepočítá.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
