Jan Fingerland: Šalitův únos po deseti letech

Únos Gilada Šalita zůstane na dlouhou dobu důležitou kapitolou izraelských politických i vojenských dějin. Šok z únosu, nemožnost ho osvobodit, kampaň, která tlačila na izraelské vlády, a nakonec i sporná výměna za více než tisíc palestinských vězňů jen tak nevymizí z izraelské paměti.

Desátník Šalit měl větší štěstí než dva jeho přátelé, kteří při průniku palestinských ozbrojenců zahynuli a jejich jméno si už dnes málokdo pamatuje. Totéž platí i pro další izraelské vojáky, kteří zahynuli během podobné operace na opačné straně Izraele, kterou provedl libanonský Hizballáh.

Ze Šalitova únosu se stalo izraelské trauma a také zdroj řady otázek po chybách, které k této skutečnosti vedly, případně i dalších omylech, kterých se politici nebo vojáci dopustili, když se snažili situaci vyřešit.

Izraelská armáda podnikla okamžitou operaci zvanou Letní déšť, která měla Šalita vysvobodit a také zastavit ostřelování izraelských měst raketami z Gazy. Další válka se konala o pár měsíců později pod názvem Podzimní mračna. Dnes se tyto operace v izraelských médiích hodnotí jako sporné.

Šalita se ani nepodařilo najít, natož osvobodit. Izraelské armádě se sice podařilo zastavit palbu ze strany Hamásu, ale bylo to jen na rok a navíc se tento klid netýkal ostatních organizací, které v Gaze působí. Hamás se nezdařilo dostatečně pacifikovat, protože od té doby se konaly další dvě větší války.

Logo|foto:Český rozhlas

Izraelští analytici kritizují tehdejší vládu za zbrklé jednání, vzniklé právě šokem z úspěšného proniknutí palestinských ozbrojenců na izraelské území. Nepromyšleně podle těchto kritiků vláda jednala znovu krátce poté. Na izraelské území ze severu pronikli i příslušníci Hizballáhu a také unesli dva Izraelce, kteří při tom, jak se ukázalo až později, zahynuli a jednání o jejich osvobození byla bezpředmětná.

Rotný v civilu se věnuje basketbalu

Zdárný vpád do Izraele znamenal pro Hamás taktický úspěch a nemalé propagandistické vítězství. Značně také pozměnil uvažování vedení této organizace, která se od té doby snažila podobnou akci zopakovat. Hamás se zaměřil na budování tunelů pod společnou hranicí. Touto cestou se měli členové ozbrojených složek dostat do izraelských vesnic, nebo přinejmenším k vojenským posádkám a unést další izraelské občany.

Jen mezi válkami v letech 2008 a 2014 Hamás podle odhadů spotřeboval kolem stovky tisíc tun cementu na vybudování vyztužených podzemních chodeb. Podle některých izraelských analytiků tamní armáda, tajné služby ani vláda až do roku 2014 nedokázaly dostatečně zpracovat nebezpečí, které tyto tunely představují a nevyvinuly metody, které by tento problém efektivně řešily.

Jiný druh kritiky se zaměřuje na vedení zmíněných pozdějších válek nebo na dohodu, která po pěti letech vedla k výměně Gilada Šalita za 1027 palestinských vězňů, včetně přímých pachatelů teroristických útoků – řada z nich se mezi tím zapojila do ozbrojených akcí proti Izraeli. Výměna vlastně znamenala další vítězství Hamásu.

Izraelcům se ani po deseti letech nepodařilo vyřešit otázku, co dělat s Gazou. Z tohoto území Izraeli odešli rok před Šalitovým únosem, ale spolu s Egypťany i nadále kontrolují tedy proudění lidí i zboží dovnitř i ven z Gazy. To zatěžuje obě strany, každou jinak. Hlavní tíhu nese palestinská veřejnost v Gaze. Její část sice Hamás dále podporuje, ale jako celek zůstává jeho rukojmím.

Hamás se totiž odmítá připojit k izraelsko-palestinským mírovým dohodám, což by situaci zřejmě vyřešilo – právě zajetí Šalita a vypuzení Fatáhu, ke kterému došlo o rok později, Hamás posílilo v jeho odhodlání setrvat na nesmiřitelných pozicích.

Logo|foto:Český rozhlas

Izraelci už se do Gazy vrátit nechtějí, ale domnívají se, že po dobu, kdy bude pásmu vládnout Hamás, nemohou se vzdát kontroly nad hranicemi. Zároveň nemají zájem operovat přímo v Gaze.

V poslední době se v izraelských médiích objevilo několik článků, které se vracejí k problému Hamásu a Gazy a konstatují, že další válka mezi Hamásem a Izraelem je zřejmě nevyhnutelná, ale že tentokrát musí jít o rozhodující střetnutí. Může jít o úvahy, které se vedou v izraelském generálním štábu, stejně tak jde třeba o pokus odvrátit Hamás od jakýchkoli akcí, které by vedly k vyhrocení situace.

Desátník Šalit, nyní rotný v civilu, je už pět let doma a Izraelci ho znají jako autora článků o basketbalu. S jeho jménem je spojen začátek jedné války v Gaze a následných bojů v Libanonu. Přitom konkrétně o jeho osobu paradoxně vůbec nešlo.