Jan Fingerland: Restaurace Starého režimu v Egyptě?

Během zmíněných dvou měsíců se toho mnoho stalo a mnozí přišli o život. Na ulicích egyptských měst zemřelo kolem tisícovky lidí, zejména v polovině srpna během vyklízení dvou protestních táborů. Velká část příznivců Muslimského bratrstva se odmítla s násilným přerušením funkčního období prezidenta smířit a hodlala vytrvat v demonstraci odporu. Noví vládcové tuto výzvu ke konfrontaci přijali snad skoro i rádi. Protestní stanová městečka prostě zrušili – ovšem za cenu krveprolití, které dále utužilo rozdělení společnosti.

Velmi symbolickým jevem je propuštění Husního Mubáraka z vazby – toho Mubáraka, kterého revolucionáři na počátku revoluce svrhli. O tehdejších událostech se dokonce v některých médiích už dokonce hovoří jako o pomýleném období – tato média, spjatá s minulou, nebo přesněji řečeno předminulou érou si to mohou dovolit proto, že momentálně převládají negativní emoce vůči období posledního roku, kdy v Egyptě vládlo Muslimské bratrstvo.

Naopak Bratrstvo nyní, přinejmenším z hlediska většiny, opravdu vyšlo z módy. Nová mocenská elita toho využívá a cokoli, co s Bratrstvem souvisí, se prezentuje jako součást teroristického spiknutí proti Egyptu, které je třeba tvrdě potírat. Ve vězení je prakticky celé vedení Muslimského bratrstva, což je zřejmě také pokus tuto velmi hierarchickou a centralistickou organizaci zlomit. Naposledy byl zatčen před několika dny Muhammad Baltagí, na jehož hlavu byla vypsána velká odměna. Proti některým z vůdců se chystají velké procesy, například Mursí je obžalován z podněcování k násilí a vraždám – mělo se to dít tím, že vedení Bratrstva používalo ozbrojené gangy k napadání opozičních protestů. Mezi tím také padl rozsudek nad některými řadovými členy za násilnosti uplynulého roku. Nad těmito procesy se však vznáší podezření z účelovosti, podobně jako nad doporučením k zákazu Muslimského bratrstva, které soudcovský tým předložil egyptskému správnímu soudu. Jde o to, že Bratrstvo, dříve zakázané, vlastně udělilo povolení samo sobě, a to jako „neziskové organizaci“. Zákaz se netýká politické strany, kterou si zřídilo.

Nad tím, co dál s Bratrstvem, si nyní nová egyptská garnitura láme hlavu. Objevují se návrhy na úplné odstavení této organizace, což je ovšem nerealistické, protože Muslimští bratři přežili v podzemí celá desetiletí. Objevují se i opačné hlasy, volající po reintegraci Bratrstva do politického života země. Podmínkou je ale změna postoje Muslimského bratrstva – to zatím trucuje a na úterní večer svolalo další protestní demonstrace. Míra účasti na těchto shromážděních bude důležitá, protože bude měřítkem schopnosti Muslimského bratrstva mobilizovat své příznivce.

Dva měsíce po sesazení Mursího je tedy zřejmé hlavně to, že celý Egypt je ještě v kadlubu a čeká, jaké formy nabude v budoucnosti. Již nyní si někteří z těch, kdo podpořili armádu proti islamistům, začínají stěžovat na atmosféru, v níž není možné svobodně vyjadřovat kritiku vlády, a na systematické vyvolávání nacionalistických nebo jiných negativně motivovaných nálad. Z Egypta byla také vykázána některé média, včetně Al Džazíry, která je vnímána jako televize podporující Muslimské bratry. Podle návrhu nové ústavy by se například měla zrušit „lustrační“ omezení pro představitele minulého režimu. Není také zřejmé, jestli se armáda skutečně vrátí do kasáren a jakou úlohu bude hrát generál Sísí. Zdá se, že příští prezident bude mnohem slabší figurou než nejvyšší vojenský velitel.

Vytváří se tedy nové štěpení mezi těmi, kdo poslední dva měsíce považují za úspěšnou nápravu – a snad i zrušení - všeho, co se stalo v posledních dvou a půl letech od svržení Mubáraka. A těch, kdo uplynulé týdny vidí hlavně jako příležitost vykročit vpřed.