Jan Fingerland: Republikáni v šoku aneb prohra Goliáše Cantora s Davidem Bratem

12. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eric Cantor a David Brat

Eric Cantor měl před sebou zářnou politickou budoucnost, která se náhle zhroutila. Kariéru tohoto amerického republikána ovšem neukončila žádná lechtivá aféra, ale nečekaná porážka. Ta mimo jiné naznačuje další směřování americké politiky.

Eric Cantor, vůdce republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů a tedy jeden z nejvýše postavených republikánů v Kongresu, vlastně ani neprohrál ve volbách. Ty se budou konat až za několik měsíců, ale už bez Cantora. Jasně totiž prohrál ve vnitrostranickém hlasování o tom, koho budou republikáni do voleb nominovat.

Místo Cantora bude proti demokratům kandidovat jeho vyzyvatel, David Brat, dosud málo známý vysokoškolský učitel ekonomie. Z jeho vítězství se paradoxně radují dvě velmi odlišné skupiny, totiž velmi konzervativní republikáni a potom také demokraté.

Proč pravicoví republikáni? Protože v Bratovi vidí svého člověka mnohem více než v Cantorovi. Eric Cantor se stal virginským kongresmanem už před čtrnácti lety, stal se výrazným a respektovaným washingtonským politikem a už už se chystal na to, že po letošním podzimu nahradí Johna Boenera v křesle předsedy dolní komory. Jak se ukazuje, takový úspěch nemusí být pro řadové voliče dostatečný, anebo dokonce může být na škodu.

Čtěte také

Virginští voliči, kteří Cantora přinejmenším dočasně poslali do politického důchodu, chtěli mít v Kongresu někoho, kdo se zajímá o svůj okrsek a nikoli funkcionáře v Kongresu. Cantor místo práce mezi lidmi dělal washingtonskou politiku a než aby si šel podávat ruce s voliči před supermarketem, raději dával rozhovory velkým televizím. Z Virginie jakoby vzkázali: nechceme mít předsedu Sněmovny, chceme normálního kongresmana.

Na tuto strunu mimo jiné hrál i Cantorův vyzyvatel a překvapivý vítěz Dave Brat, který sehrál úlohu malého, ale šikovnějšího Davida. Zatímco protřelý Cantor s velkým byznysem v zádech si mohl dovolit kampaň za pět milionů dolarů, Bratovi k vítězství stačilo sto dvacet tisíc dolarů, k tomu ale také image člověka, který zůstává ve spojení s reálným životem.

David Brat porazil republikánského kongresmana Erica Cantora ve vnitrostranických primárkách ve Virginii

Za Bratem také stála Tea Party, neformální síť pravicových politiků a aktivistů, která Bratovi pomohla Cantora vykreslit jako člověka establishmentu, který se nestará o potřeby obyčejných voličů – totiž obyčejných konzervativních voličů.

Cantorovi uškodily dvě důležité otázky amerického politického života. Podpořil demokratický návrh na zvýšení dluhového stropu, což v očích konzervativců znamená dále zvyšovat moc federální vlády. A především, podporoval zákon přiznávající americké občanství těm mladým přistěhovalcům, kteří byli do Spojených států svými rodiči přivezeni jako nezletilí.

Čtěte také

Virginští voliči tedy Cantora potrestali nejen za jeho ambice ve velké politice, ale i za to, že šel proti jejich vůli, přinejmenším v otázce nelegálních imigrantů. Jeden z pretendentů na Cantorovu pozici vůdce republikánů ve Sněmovně reprezentantů, texaský kongresman Pete Sessions už vyhlásil, že jeho prvořadým cílem bude utěsnit americko-mexickou hranici proti hispánským ilegálním přistěhovalcům.

Z Cantorova pádu se paradoxně, ale vlastně i dost logicky radují demokraté. Domnívají se, že se republikánská strana posouvá doprava a to jim rozšiřuje pole. Vidí také paniku v republikánských řadách. Sami demokraté přitom na tom nejsou úplně dobře, ztratili sebevědomí a prohráli v řadě kauz, včetně zdravotní reformy nebo poskytování včasné zdravotní péče pro americké veterány.

Nečekaný pád dosud stoupající hvězdy amerických republikánů Erica Cantora. Cantor ve vnitrostranických primárkách ve Virginii překvapivě prohrál s vyzyvatelem Davem Bratem.

Tvrdit, že Bratovo virginské vítězství je jediným indikátorem stavu republikánské strany, by však bylo přehnané – v Jižní Karolíně Lindsey Graham, který také podporuje reformu zákona o imigraci, v úterý drtivě porazil své vyzyvatele zprava.

Hlavním vzkazem světu tedy spíše je, že americká politika se nevymaňuje ze dvou svých slabin. Jednou je velmi silná vazba federální politiky na lokální záležitosti a tou druhou je zesilující ideologičnost a partajnictví, která čím dál více brání normální politické práci v Kongresu, která vyžaduje i dohodu nebo kompromis.

Smíšené pocity má po Cantorově pádu americká židovská komunita. Eric Cantor byl nejvýše postaveným židem v republikánské straně a jako svého představitele ho chápali například velmi zbožní židé, kteří nesouhlasí s kulturní a sociální agendou demokratů a inklinují ke konzervatismu. Naprostá většina z pěti milionů amerických židů se však hlásí k demokratům a liberálním hodnotám. Po Cantorovi, který dokázal vyvolat čtyřicet hlasování o různých částech Obamovy zdravotní reformy, se jim prý stýskat nebude.

autor: fgl
Spustit audio