Jan Fingerland: První kruh pekla v Aleppu

V tomto městě na severu Sýrie se ve skutečnosti bojuje už dávno, ale v poslední době tamní boje zintenzivnily. Není divu, Aleppo je na dotyku území pod vládní kontrolou a teritoria, které ovládají povstalci.

Také samo město, kdysi jedno z nejvýstavnějších v zemi, je už od roku 2012 bojovou zónou. Fronta mezi oběma bojujícími stranami se jen pomalu posouvá, lidé umírají a domy padají.

Důvod, proč se o Aleppu mluví více než dříve, je dvojí. Ten první souvisí se zintenzivněním bombardování těch čtvrtí města, které jsou pod kontrolou opozice. Organizace jako Amnesty International obviňují Asadovy jednotky z páchání válečných zločinů.

Jde zejména o používání barelových bomb, což jsou v podstatě sudy naplněné trhavinou a kovovými úlomky. Tyto nálože svrhávané z výšky několika kilometrů z helikoptér z velké části zabíjejí především civilisty – od loňského ledna jich tak prý v Aleppu zemřely více než tři tisíce.

Čtěte také

Syrský prezident Asad v únorovém rozhovoru s BBC používání barelů rozhodně popřel. Obyvatelé Aleppa však vypovídají o pravidelném používání těchto improvizovaných bomb, přičemž jsou prý shazovány na tržiště, nemocnice a školy.

Amnesty však z páchání válečných zločinů viní i opoziční jednotky. Ty prý používají velmi nepřesné zbraně, jako jsou minomety, v městském prostředí a bez ohledu na přítomnosti civilistů.

Syrský prezident Bašár Asad|foto: ČTK/AP,ČTK

Podle Amnesty tak jen v minulém roce povstalci zabili 600 lidí. Není náhoda, že obyvatelé Aleppa mluví o svém městě jako o pekle.

Druhý důvod, proč se pozornost upírá k Aleppu, souvisí s tím, že se dlouho zamrzlé bojové fronty v Sýrii opět daly do pohybu. Největší pokroky učinila koalice vedená extremisty z organizace Džabhat an Nusra. Oblast, kterou ovládl Islámský stát, je také velmi blízko. Aleppo by mohlo následovat Džisr aš Šughúr, který islamisté dobyli před dvěma týdny.

Čtěte také

Určité bojové neúspěchy připustil i sám prezident Bašár Asad, který se po velmi dlouhé době objevil na veřejnosti. Během návštěvy v blíže neupřesněné škole v Damašku hovořil o tom, že syrská armáda prohrála některé bitvy. Tyto prohry Asad označil za normální jev každé války.

Od úterka v Ženevě začínají předběžné rozhovory, které by měly připravit půdu pro jednání o smíru bojujících stran. Organizátoři těchto konzultací se nesnaží ani vyvolat dojem, že jde o pokus podobný předchozím dvěma konferencím, které ovšem nevedly k žádnému závěru.

To, co je od posledního, loňského pokusu nazývaného Ženeva II, nové, jsou právě bojové neúspěchy syrské armády. Ty by mohly přimět Bašára Asada ke snaze se dohodnout s alespoň některými silami v zemi. Tlak na syrský režim je ovšem zase slabší kvůli rostoucí obavě Západu z vítězství džihádistů.

Vojáci Syrské svobodné armády si v Aleppu čistí zbraně|foto: Voice of America, Public domain, Scott Bobb

I tato konference pravděpodobně odsouzena k nezdaru, přestože na ni dorazí zástupci vlády, řady opozičních skupin, představitelé občanské společnosti, náboženští představitelé a pozváni byli také reprezentanti dvaceti zemí.

Pro část opozice však je od počátku nepřijatelné, že byli do Ženevy pozváni Íránci, tedy ti, kdo drží Bašára Asada u moci. Do Švýcarska naopak nebyli pozváni zástupci Islámského státu a Džabhat an Nusry.

Je to logické, tyto organizace jsou ze strany OSN považovány za teroristická uskupení. Potíž je, že jsou to ony, kdo vládnou na podstatné části syrského území. A jsou to ony, kdo rozhodne o podobě syrské budoucnosti.