Jan Fingerland: Proč Asad bombarduje Ghútu
Podle jedněch je Východní Ghúta další Aleppo, podle jiných je to druhá Srebrenica. Proč se situace v blízkosti syrské metropole v těchto dnech tak vyhrotila?
Východní Ghúta je vlastně východní předměstí Damašku. Zatímco na západ od syrského hlavního města je převážně skalnatá půda, úrodná a od starověku zavlažovaná Ghúta je obvykle zelená. Už od roku 2013 je ale její jméno synonymem utrpení.
Tato převážně sunnitská oblast je v rukou protivládních povstalců, nyní už dlouhou dobu v obklíčení, které je čím dál tísnivější. Nejde přitom jen o zhruba 200 mrtvých civilistů, kteří údajně zahynuli v posledních čtyřiadvaceti hodinách.
Ghúta je vlastně jen jedním z několika desítek míst na syrském území, kde lidé žijí v obklíčení. Do nedávné doby se v této souvislosti mluvilo hlavně o Aleppu, strategicky i symbolicky důležitém městě na severu Sýrie. I tam se vládním silám a jejich spojencům podařilo sevřít tu část města, kterou ovládali povstalci a po delším obléhání jí dostat pod kontrolu.
Na cestě z Damašku
Ghúta je v tomto smyslu ještě důležitější, protože leží v bezprostřední blízkosti Damašku. I proto vlastně nikdy nezačalo platit příměří v rámci takzvaných deeskalačních zón, i když se formálně mělo vztahovat i na tuto oblasti. Podle vládních zdrojů v Ghútě působí džihádisté z Islámského státu a al-Kaidy, a proto se na ně příměří nevztahuje.
Je pravda, že část ozbrojených skupin v Ghútě jsou příslušníci islamistických proudů a v některých případech spolupracují s Džabhat Fatah aš-Šam, tedy bývalou an-Nusrou, jež dříve bývala syrskou odnoží al-Kaidy.
Vládní bombardování však dopadá spíše na hlavu civilního obyvatelstva, včetně improvizovaných nemocnic. Sami obyvatelé východní Ghúty tvrdí, že nebojují za žádné islamistické nebo ideologické cíle, ale za své domovy. Proto také odmítají odejít v rámci nabízené evakuace – i když z původních dvou milionů zbylo jen tři nebo čtyři sta tisíc lidí. Domnívají se, že právě to je záměrem vlády, odsunout nepohodlné obyvatele pryč z okolí Damašku.
Slova došla
Právě blízkost k metropoli je zřejmě také důvodem k zesílenému tlaku těchto dnů. Podle některých názorů je bombardování přípravou na pozemní invazi, která by tuto citlivou oblast definitivně získala pro vládu. Podle jiných názorů je to mimo možnost vládních oddílů a Asad má jiné cíle, třeba dosáhnout co největšího pokroku před uzavřením míru, nebo se mu jedná hlavně o zmíněné vytlačení sunnitů pryč od Damašku.
Někteří z představitelů obyvatel Ghúty se prý dokonce obrátili přímo na Moskvu, aby dosáhli zmírnění civilního strádání. V minulosti to bylo ale samo Rusko, kdo Ghútu bombardoval, nezdá se také, že by Moskva své syrské spojence kritizovala za použití plynu v téže oblasti.
Příliš nepomůže ani rozhořčení organizací, jako je UNICEF, jehož představitel mluvil o tom, že mu „slova již došla“. Pokud je totiž Asadovým záměrem oblast nikoli dobýt, nebo, jako on říká „osvobodit“, ale zbavit obyvatel, pak zmírnění civilního utrpení není na pořadu dne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
