Jan Fingerland: Portugalci na schůzce s vlastní minulostí
Vypadá to jako zlomyslný žert dějin. Krátce před tím, než si Portugalci s dojetím připomenou 50 let od svržení pravicové diktatury, hodili mnozí z nich hlas straně, která tuto demokratickou éru kritizuje.
Na každou událost se dá pohlížet z různých úhlů. Víkendové předčasné volby v Portugalsku vyhrála středopravá Demokratická aliance a hned za ní se umístili dosud vládnoucí socialisté. Společně mají kolem 60 procent hlasů.
Byly a jsou to základní stavební kameny politického systému, který vznikl po 25. dubnu roku 1974, kdy se podařilo svrhnout portugalskou variantu konzervativního autoritářského režimu, který na Iberském poloostrově přežil ještě z předválečných dob.
Vpád zprava
Jenže nedělní volby také přinesly úspěch straně Chega, založené teprve v roce 2019. Tu znalci portugalské politiky označují za krajně pravicovou stranu.
Čtěte také
V předloňských volbách dostala Chega sedm procent hlasů a tentokrát už osmnáct, dva a půl krát tolik, a po přepočtu na křesla se jedná dokonce o čtyřnásobný nárůst. Ostatní menší strany jsou až daleko za ní.
Potíž je, že žádný z tradičních bloků se při sestavování většinové vlády bez Chegy neobejde, ale současně s ní vládnout nechtějí. A také se ptají, co nástup takové politické síly říká o budoucnosti portugalské politiky.
Chega při pohledu ze střední Evropy skutečně nabízí směs obvyklých slibů a vymezení se proti zavedeným poměrům. Chce omezit imigraci, bojovat proti islámskému extremismu, je kritická k Evropské unii a vymezuje se proti progresivismu. Učitelům, zdravotníkům a hasičům chce zvýšit platy. A ano, staví na kritice dosavadních poměrů, jak se ustavily po roce 1974.
Čtěte také
V Portugalsku obnovili demokracii o 15 let dříve než my, přičemž ani tamní demokracie nebyla vždy úspěšná. Sami Portugalci poukazují na bující korupci, jak ukazuje například nedávný skandál přímo v okolí samotného premiéra. Ten také vedl k nedělním předčasným volbám a úspěchu Chegy.
Roli hrály i další věci, které známe i od nás, například nespokojenost s cenami bydlení a drahotou vůbec. Vzestup stran, jako je Chega, lze pozorovat v celé Evropě a asi jde o komplikovanější jev. Někdo jejich volbou protestuje, jiný věří populistickým slibům a třetí vyznává jejich ideologii, záleží na tom, kolik kterých je.
Stabilita a nestabilita
Portugalsko má po volbách, ale možná ještě dlouho nebude mít vládu, a až ji bude mít, možná ne nadlouho. Například předseda Socialistů už před volbami prohlásil, že zvítězí-li Demokratická aliance, umožní vznik menšinové vlády, aby zablokoval krajní pravici.
Čtěte také
Jenže současně se tato nabídka nevztahuje na schvalování rozpočtu, což může vést k brzkým dalším volbám, už čtvrtým volbám od roku 2019. Politický systém se nejeví jako stabilní a funkční, ale totéž platí i o vládních politikách, z čehož strana Chega úspěšně těží. A bude moci těžit ještě v dalších letech.
Po krizi z roku 2010 se pozornost Evropy upínala k předluženému a špatně řízenému Řecku. Takže se tolik nemluvilo o tom, že Evropané a mezinárodní instituce zachraňovali nákladem 78 miliard eur i Portugalsko. Řekové od té doby provedli řadu reforem, ale Portugalci nikoli.
Část těch, kdo tehdy přišli o práci, se uplatnila v turismu, jako je poskytování levných ubytovacích služeb, aniž by vlády projevily vůli prosadit reformy. A po nástupu covidu se slabost ekonomiky znovu projevila.
Lidé jsou pochopitelně nespokojení, ostatně v žebříčku Indexu lidského rozvoje už Portugalce předběhlo několik postkomunistických zemí, včetně Česka. I Portugalci se nyní ptají, jak využili 50 let svobody. Jisté je jen to, že skoro pětina z nich těsně před oslavami výročí obnovy demokracie hlasovala pro stranu Chega. Stranu, jež si vybrala slogan „Bůh, vlast a rodina“, tedy stejné heslo, jaké používala diktatura svržená právě před půl stoletím.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
