Jan Fingerland: Konec ruské mnohoznačnosti

23. září 2010

Konec mnohoznačnosti. Tak by se dal hodnotit zatím poslední výnos ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, kterým interpretuje z ruského hlediska zatím poslední kolo sankcí proti Íránu. Tyto sankce, přijaté před několika měsíci, jsou už čtvrtou sadou opatření Rady bezpečnosti proti Teheránu, a mají íránský stát přimět ke spolupráci na mezinárodní kontrole tamního jaderného programu.

Nyní ruský prezident svým rozhodnutím zakazuje některé finanční operace s Íránem, zakazuje některým osobnostem íránského průmyslu navštěvovat Rusko a také vyvážet do Íránu bojové tanky, obrněná vozidla, dělostřelecké systémy o vysoké ráži, bojová letadla a vrtulníky vojenské lodě a také rakety a raketové systémy. Právě poslední položka je nejdůležitější, protože se výslovně vztahuje na systém S-300.

Jde o velmi výkonný ruský systém, který by velmi ztížil americký nebo izraelský nálet na íránská jaderná zřízení. Pokud by ho Írán vlastnil, pravděpodobně by tím bylo rozhodnuto o tom, zda se taková akce někdy uskuteční nebo ne. I když zmíněný systém má již novější a výkonnější podoba, i samotná verze S-300 je schopna sledovat více cílů najednou a řídit jejich likvidaci.

Rusko export této zbraně Íránu už dávno slíbilo, ale nikdy jej nedodalo. Tato nejednoznačnost byla pro Rusko výhodná, protože tím Moskva vyvíjela nátlak jak na Teherán, tak i na Západ. Nikdo nevěděl, jak se Rusko rozhodne. Připomeňme, že Rusko zároveň už mnoho let poskytuje Íránu diplomatické krytí, a umožnilo tak de facto teheránu v klidu vyvíjet jaderné technologie. Nikdy ale nešlo tak daleko, aby Teheránu přímo poskytlo vojenské know how nebo aby dodávku zmíněného – a slíbeného - protileteckého systému realizovalo.

O něco jasněji bylo, když v červnu Rada bezpečnosti schválil už čtvrtou sadu sankcí Rady bezpečnosti, a to s ruským souhlasem. Mezinárodní společenství si věc vykládalo tak, že nově uvalené embargo na vývoz zbraní do Íránu se vztahuje i na takové zbraně, jako je S-300, ale signály, které z Ruska vysílali jednotliví hráči, byly rozmanité, a nikoli jednoznačné. Spekulace světa i ruskou mnohoznačnost nyní ukončil prezident Medvěděv tím, že ve svém rozhodnutí systém S-přímo jmenoval mezi embargovaným zbožím.

Rozhodnutí padlo v okamžiku, kdy se rozhoduje o tom, zda se podaří Írán dostat k jednacímu stolu a nebo nikoli. Íránci Rusko poněkud rozladili svým nedávným pokusem dohodnout se s Brazílií a Tureckem na způsobu, jak obejít mezinárodní návrh na kontrolovaný pohyb íránského obohaceného uranu. Do tohoto schématu, ke kterému se Teherán obrátil zády, bylo za výhodných podmínek zapojeno i Rusko, a to tak přišlo o možnost zpracovávat íránský uran na palivové tyče.

Rusko však přichází o peníze i tím, že dodržuje zmíněné embargo. Je sice pochybné, zda by si Moskva mezinárodně politicky mohla dovolit nakonec systém S-300 Íránu dodat, ale v každém případě tím přišla o obchod, který sami Rusové vyčíslili na 800 milionů dolarů. Nyní budou očekávat, že jejich západní, zejména američtí spojenci tuto ruskou oběť nějak zohlední. V každém případě znamená současné posílení i oslabení pozic Ruska na mezinárodní scéně. Na jednu stranu ruská vláda ztrácí jeden z nástrojů nátlaku, ale na druhé straně se tím ruský medvěd představuje coby spolehlivější a vypočitatelnější hráč ve hře o budoucnost nukleárních zbraní v Íránu, která je opravdu velmi citlivá. Americká vláda může nyní do Kongresu přijít s o poznání výše vztyčenou hlavou, přinejmenším až se bude hlasovat o ratifikaci Obamovy dohody s Moskvou o snížení strategických jaderných zbraní.

Rusko také zdaleka vůči Íránu neztrácí vše – vždyť právě v těchto týdnech ruští inženýři zavážejí jaderné palivo do elektrárny v íránském Búšéhru, kterou letos dokončili.

Ruský krok se také objevuje v okamžiku, kdy už je pomalu čas hodnotit, zda poslední sada sankcí Rady bezpečnosti má nějaký účinek nebo nikoli. Sám autor konceptu amerických sankcí tvrdí, že jsou účinné, a že Írán je jimi oslaben, a již brzy vyhodnotí pokračování své sólo jízdy za jadernou zbraní jako příliš nevýhodné. Jiné hlasy jsou skeptičtější – a mohou na svou stranu povolat svědka, který je kvalifikovanější než kdokoli jiný. Je jím íránský prezident Ahmadínežád, jenž se momentálně nachází v New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. Íránský prezident srší energií a poskytuje světovým i americkým jeden rozhovor za druhým. Podle jeho názoru je kapitalismus na kolenou, americký imperialismus ztroskotal a sankce proti Íránu neúčinné. Sankce zřejmě účinné jsou v tom smyslu, že Teheránu komplikují život, ale neúčinné v tom, že nepoznamená jeho politiku.

Zda tedy nová ruská přísnější interpretace sankcí, případně nedodání S-300 nějak pozmění íránské uvažování o ústupcích ve věci mezinárodní kontroly, je zatím velmi pochybné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.