Jan Fingerland: Kdo je vítězem střetnutí v Karáčí?
Teroristický útok a policejní reakce na něj mohou někdy vypadat skoro jako válka. Střetnutí z neděle na pondělí, které se odehrálo na letišti v Karáčí, bitvu a obléhání připomínalo velmi blízce.
Teprve postupně se ukazuje, co se v na letišti odehrálo. Připomeňme, že Karáčí je osmnáctimilionové město, které je považováno za klíčové obchodní centrum Pákistánu. Před půlnocí místního času na tamní letiště zaútočila desítka ozbrojenců. Byli převlečeni za příslušníky ostrahy letiště a vybaveni velkým množstvím různých druhů zbraní.
Podařilo se jim proniknout do budovy letiště a zahájit tam mnohahodinovou bitvu – šlo o velmi podobný scénář, jaký se v Pákistánu odehrál v posledních letech na letišti v Péšaváru a nebo na námořní základně taktéž v Karáčí. Ukázalo se, že útok byl proveden velmi koordinovaně a profesionálně. Ozbrojenci se nejdříve rozdělili na dvě skupiny a poté dále na dvojice – proto byla jejich mrtvá těla nalezena vždy po dvou.
Je otázka, zda se útok zdařil nebo ne. Na jednu stranu je zřejmé, že pákistánskému Tálibánu se podařilo ochromit obrovské letiště a uštědřit pákistánské vládě bolestivý políček. Například za útoky bezpilotních letounů na pozice pákistánského Tálibánu a zátahy na islamisty na severozápadě země.
Kromě toho, bitva trvala mnoho hodin, nešlo tedy o jediný úder, ale o předvedení schopnosti dlouho odolávat. Při přestřelce zahynulo více pákistánských vojáků a policistů, než kolik bylo útočníků. Hlavní cíl, tedy ukázat pákistánským úřadům, že Tálibán je stále zde, se také nepochybně setkal s úspěchem.
Na druhou stranu se zdá, že ozbrojenci měli za cíl napáchat mnohem větší škody. Chtěli evidentně poškodit množství letadel a také se dostat do haly, kde čekaly stovky cestujících. Místo toho zůstali v zóně pro nákladní přepravu, kde se setkali s mnohem větším odporem pákistánských bezpečnostních složek, než čekali.
Zabití ozbrojenci měli u sebe vodu a sušené ovoce, počítali tedy s možností, že se jim podaří zůstat v obležení mnohem déle. Měli také pásy s výbušninami, potenciálně tedy mohli zabít mnoho lidí – místo toho tři z deseti zabitých teroristů spáchaly pomocí tohoto pásu sebevraždu.
Důležitou otázkou je, kdo a proč útok spáchal. Hlásí se k němu pákistánský Tálibán. Toto hnutí otevřeně bojuje proti vládě nejméně sedm let, i když se spekuluje i o tom, že část pákistánské tajné služby s Tálibánem také spolupracuje.
Nyní pákistánský Tálibán prochází krizí, protože se od něj v květnu odpojila důležitá skupina, která odmítala některé z násilných praktik jako neislámské. Zbytek pákistánského Tálibánu se o to více musí snažit ukázat, že je neústupný a neporazitelný.
To vše se také odehrává na pozadí zatím neúspěšných jednání mezi pákistánským Tálibánem a pákistánskou vládou. Podle jednoho názoru rozštěpení Tálibánu možnost míru přiblížilo, podle jiných naopak oddálilo. Poslední vývoj působí dojmem, že druhá možnost je pravděpodobnější.
V neposlední řadě je pak zajímavá skutečnost, že útok provedla skupina etnických Uzbeků, i když není zatím zřejmé, zda šlo o Uzbeky z Afghánistánu, Uzbekistánu nebo odjinud. Mohlo by jít o skupinu Islámské hnutí Uzbekistánu, která je velmi dobře vycvičena.
Toto hnutí se hlásí spíše k Al Kajdě a útok by provedlo jaksi na objednávku pákistánského Tálibánu. V tomto smyslu by tedy rána pákistánské vládě byla bolestivá, ale vzkaz světu, že pákistánský Tálibán je stále tady a dokáže kousat, by už neměl tu výmluvnost, jak se na začátku zdálo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka