Jan Fingerland: Jordánský hněv aneb Osudová chyba Islámského státu

Jan Fingerland: Jordánský hněv aneb Osudová chyba Islámského státu
Případ krutě zavražděného jordánského pilota přitáhl pozornost z emocionálně zcela pochopitelných důvodů. V blízké budoucnosti se může ukázat, že šlo také o jeden z klíčových okamžiků boje proti Islámskému státu.
Ve vlasti Maáze Kasásby totiž angažmá jordánské armády v boji proti extremistům ovládajícím kus Iráku a Sýrie nebyla zrovna populární. Jordánci měli pocit, že koalice – složená nejen z regionálních muslimských, ale i řady západních zemí – Jordánsko jen zneužívá pro své účely.
Jinými slovy, král Abdalláh měl problém přesvědčit své poddané, že boj proti Islámskému státu je i jejich boj.
Také Kasásbova rodina patřila k těm Jordáncům, kteří měli pocit, že jejich země se nechává vtahovat do cizích válek. Tato rodina patří k významným kmenům z jihu země, které jsou oporou královské rodiny a jordánských ozbrojených sil.
Drtivou většinu armády a bezpečnostních jednotek v Jordánsku představují právě lidé pocházející z původního beduínského obyvatelstva, zatímco většina Jordánců pochází z palestinských rodin ze Západního břehu.
Dokonce se mluvilo o tom, že kmeny ze středního a jižního Jordánska odmítnou posílat své členy do boje proti Islámskému státu. Tyto emoce ještě zesílily, když se v prosinci loňského roku dostal poručík Maáz Kasásba do zajetí Islámského státu. Chyba nebyla přičítána v první řadě islamistům, ale jordánské vládě.

Jordánsko přitom nebylo jen důležitým činitelem protiextremistické koalice coby ozbrojená síla, ale také jako země, která poskytovala americkým a dalším letadlům svá letiště a další zázemí pro nálety na pozice Islámského státu v Sýrii i Iráku.
Nezanedbatelná je také úloha Jordánska jako zdroje informací o dění za hranicemi, mimo jiné díky tomu, že jordánské tajné služby zachycují vracející se jordánské přívržence Islámského státu, od kterých při výsleších získávají představu o tom, jak Islámský stát funguje.
Snaha dostat Kasásbu domů ještě zesílila tlak na jordánskou vládu, aby dala od boje proti Islámskému státu ruce pryč. Svou roli hrála také víra, že země přece jen může zůstat stranou boje, který jako vír do sebe vtáhl už několik států.
Tyto skutečnosti se změnily v okamžiku, kdy do Jordánska dorazily záběry na strašlivou smrt mladého pilota a také se ukázalo, že si islamisté z Jordánska vlastně vystřelili, protože Kasásbu pravděpodobně zavraždili už počátkem ledna a jednání o jeho výměně bylo jen krutým divadlem.
Jordánskem nyní lomcuje zlost a i sám otec sestřeleného pilota je nyní pro to, aby jeho země maximálně ztrestala pachatele hrozného zločinu, neboli, aby se jordánská armáda více zapojila do boje proti islamistům.

Král Abdalláh tomuto vzedmutí patriotismu vyhověl, protože musí předvést, že Jordánsko své syny mstí. Zároveň ale bude chtít využít tuto celonárodní zlobu pro získání tamní společnosti pro dlouhodobou angažovanost proti Islámskému státu.
Král si uvědomuje, že podpora pro jordánské nasazení v nelehkém boji může brzy opadnout.
(Islamisté například získali jména a adresy jordánských pilotů a pro výstrahu zveřejnili satelitní fotografie jejich domů. Islámský stát může povzbudit své jordánské přívržence, aby na klíčové členy armády zaútočili. To by mohlo nadšení veřejnosti pro boj s islamisty znovu zchladit.)
Jako člověk s vojenským vzděláním si je panovník také vědom, že definitivní porážka Islámského státu se může odehrát pouze při bojích na zemi. Jeho země je přitom skoro jediný arabský stát, který je schopen dodat dodatečné kvalitní jednotky pro tento boj, až nastane jeho čas.
Tuto možnost jordánští představitelé už nadhodili i v médiích a testují reakci veřejnosti. Existuje prý scénář, podle kterého by jordánské pozemní jednotky překročily syrské hranice a zabránily tam vzniku „tálibánského státu“, a to v rámci své povinnosti „chránit jordánské území“.

Mimo jiné by to znamenalo vytvoření snadnější komunikace se stále ještě odolávajícími povstalci ze Svobodné syrské armády, kterým Jordánsko vskrytu poskytuje zázemí.
O motivaci Islámského státu pro extrémní násilí a jeho zveřejňování se vedou obsáhlé diskuse. Někteří zdůrazňují snahu zastrašit nepřátele, jiní mluví o tom, že islamisté tak reagují na své vojenské neúspěchy.
Během krátké doby zabili islamisté nejen dva zajatce z Japonska, země z hlediska Islámského státu více méně neškodné, ale také občana Jordánska, země sousední a relativně silné.
Je možné, že vtažením dosud liknavého Jordánska do přední řady svých odpůrců udělal Islámský stát jednu ze svých největších strategických chyb.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.