Jan Fingerland: Jeruzalém čeká na spasitele, Nazaret zůstává při starém

1. listopad 2018

I tam, kde se kdysi procházeli proroci, je třeba vyvážet popelnice a stavět cyklostezky. O čem vypovídají trendy v izraelských místních volbách?

Oproti Česku s jeho kraji a hejtmany hrají roli dvě odlišnosti. V Izraeli vedle centrální vlády hrají další zásadní roli místní celky, kterých je 260 a mají relativně velké pravomoci.

Předvolební kampaň v Izraeli

A za druhé, starostové a představitelé těchto nižších celků jsou voleni přímo, tak jak by to někteří chtěli zavést i u nás. Pokud kandidáti nezískají v prvním kole alespoň 40 procent hlasů, postupují první dva do dalšího kola.

Jeruzalémský souboj

Pro některá města neznamenaly volby vlastně žádnou změnu, nejvýraznější to je v Tel Avivu, nejbohatší oblasti Izraele, kde po úspěšném dvacetiletí v čele města pokračuje Ron Huldaj a má šanci dovršit čtvrt století v jednom křesle. Starosta Naharije, který prohrál po téměř 30 letech v čele města, obvinil své voliče z nevděčnosti.

Jan Fingerland: Tmavá hvězda izraelské politiky

Izraelský prezident Reuven Rivlin a ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová

Stoupající hvězda, chodící provokace, nejnebezpečnější izraelská ministryně. To jsou některé z novinových titulků, které se vztahují k političce, která vypadá jako herečka, ale nestojí o slávu, nýbrž o moc.

Naopak o Jeruzalém se svádí tuhý boj. Z prvního kola vzešli dva kandidáti, kteří obdrželi kolem 30 procent a obyvatelé izraelské metropole tak půjdou volit za dva týdny znovu. Z hlediska celostátní politiky je zajímavé, že Zeev Elkin, kterého silně podporoval Benjamin Netanjahu, skončil až třetí s méně než 20 procenty.

Je to tedy i políček pro premiéra rok před parlamentními volbami. A to přesto, že Likud naznačoval, že města hlasující pro tuto stranu budou mít výhodnější přístup k vládním penězům, takříkajíc telefonní číslo na premiéra.

Jeruzalém je, na rozdíl od Tel Avivu, město chudé, protože střední třída se stěhuje za městské hranice – a neplatí tedy městskou daň – a chudé komunity, jako ultraortodoxní Židé a Arabové, mají naopak vysokou porodnost a jejich podíl narůstá.

Neortodoxně ortodoxní

Sekulární a tradičně náboženští obyvatelé Jeruzaléma se tedy obávají rostoucího vlivu ultraortodoxních voličů. Zástupci této komunity vskutku obsadili většinu křesel v městské radě a ultraortodoxní voliči budou také rozhodovat o tom, který ze dvou hlavních kandidátů nakonec zvítězí. Čeká se, zda a jak se vyjádří rabi Jaakov Arje Alter, vůdce Gerských chasidů, největší skupiny mezi chasidy.

Asaf Gavron: Osadníci ovlivňují životy všech v Izraeli. Já byl zvědavý na jejich život

Asaf Gavron

Jeden z hlavních hostů veletrhu Svět knihy, spisovatel Asaf Gavron, představil svůj román z prostředí ilegálních osad na Západním břehu Jordánu Osada na pahorku. Setkání s Asafem Gravronem pro Izraelský týden na Vltavě moderoval Petr Gojda. Úvodem hovoří velvyslanec státu Izrael Daniel Meron. Simultánní tlumočení Bianca Bellová a Irena Koutská. Hudba – Mouth and foot.

Na situaci je možné dívat se i obráceně: letos ultraortodoxní komunita nevystupuje jako jednotný blok, a to nejen proto, že chasidé stojí proti litvakům a orientálním Židům.

Někteří ultraortodoxní Jeruzalémané hlasovali pro sekulární kandidáty, sekulární Židé volili arabské politiky a podobně, a to ze zcela praktických důvodů. Část ultraortodoxních například přišla s tím, že chtějí ukončit svou izolaci od ostatní společnosti a podporují i levicové kandidáty, kteří přijdou s praktickými řešeními jejich problémů.

Odlišná situace je v třetím velkém sídle. V Haifě, dávno známé poklidným židovsko-arabským soužitím, zvítězila Ejnat Kališ-Rotemová. Tato první žena v čele velkého města zastupuje Stranu práce, což je možná také signál pro parlamentní volby plánované na příští rok.

Starostka povede také Bejt Šemeš ležící nedaleko Jeruzaléma nebo Jerucham na jihu. Regionální rada v severozápadní části Negevu má dokonce ženskou většinu.

Arabský sektor

Určité změny se čekaly v arabských městech, kde se objevily kandidátky složené z mladých lidí s novými nápady. Nakonec je ale převálcovaly zavedené rodinné klany, které měly k dispozici mnohem více prostředků a kontaktů.

Izraelští Arabové se místních voleb tradičně účastní ve vysokých počtech a lokální arabská politika je považována za mnohem pragmatičtější a umírněnější než ta, kterou prosazují arabští poslanci v Knesetu. Například starosta Nazaretu své kolegy ostře kritizoval za ideologičnost a odmítání spolupráce.

Specifickou otázkou bylo hlasování mezi arabskojazyčnými drúzy na Golanských výšinách. Izrael toto území obsadil v roce 1967 a o 14 let později ho anektoval, přesněji řečeno rozšířil platnost svých zákonů na dříve syrské teritorium. Golanští drúzové – oproti těm izraelským – se však rozhodli nepřijmout izraelské občanství ani nehlasovat ve volbách.

Mezitím však dorostla nová generace a uvnitř komunity vzniklo napětí mezi těmi, kdo se letos chystali hlasovat nebo dokonce kandidovat, a těmi, kdo stále počítají s návratem pod syrskou svrchovanost – letos totiž byly místní volby v drúzské oblasti poprvé zcela oficiální.

Negativní příklad?

Z českého hlediska je zajímavá izraelská debata o systému přímých voleb. Na místní úrovni se rozhoduje o množství významných otázek, včetně vzdělávání, infrastruktury a územního plánování.

Jan Fingerland

Starostové a jejich týmy mají velké pravomoci, a současně před volbami potřebují velkou pomoc místních podnikatelů. Ti pak logicky očekávají protislužby v podobě zakázek a zvýhodnění. Korupční potenciál tohoto systému je vysoký.

Izraelský demokratický institut proto navrhuje starostovské pravomoci omezit, nebo alespoň omezit počet funkčních období starostů. I z izraelské místní politiky si česká může brát příklad, i když to může být spíše poučení z chyb.

Spustit audio