Jan Fingerland: Jak se z G7 stala G6+1
Schůzka státníků, jejichž země představují dvě třetiny světové ekonomiky, nemůže být z podstaty beze sporů. Tentokrát se dá říci, že skupina G7 se rozpadla na nejméně dvě části, G 6 a Spojené státy.
Sedm hlav států a šéfů vlád se ještě ani nesjelo do hostitelské Kanady, a už vzduchem – a twitterem – létaly narážky, které by bylo možné považovat také za urážky.
Napětí bylo cítit zejména mezi americkým prezidentem Trumpem a kanadským premiérem Trudeauem. Ten například jedno tvrzení svého protějšku veřejně označil za směšné. Také láska mezi americkým prezidentem a jeho francouzským protějškem Macronem už není nehněvaná.
Neprohry a nevítězství
Hlavní příčinou sporu je Trumpův pokus změnit obchodní vztahy mezi Amerikou a jejími důležitými partnery. Trump se domnívá, že jsou nastaveny nespravedlivě a poukazuje na stopadesátimiliardový přebytek obchodní bilance mezi EU a USA, případně údajně neférové podmínky pro americké farmáře na kanadském trhu. Od června se i na Kanadu a Evropskou unii vztahují cla na dovoz oceli a hliníku do Ameriky.
Evropa hrozí odvetnými opatřeními, ale z hlediska našeho kontinentu je perspektiva obchodní války velmi tíživá. Pro zdejší ekonomiky, v první řadě tu německou, je export důležitější než pro tu americkou. Jednat se tedy bude o míře drsnosti této odpovědi.
Členové pomyslné skupiny G6 mínus USA však čelí nezvyklé situaci – tři čtvrtě století to byli Američané, kdo prosazoval co nejvolnější obchod, nyní je to právě naopak. Trump evidentně obchod chápe jako obor, v němž jeden nevyhnutelně prohrává, takže je vlastně nemožné polemizovat s ním o škodlivosti ochranářství. Z jeho výroků například vyplývá, že zrušení obchodu se zeměmi, s nimiž má Amerika deficit, by znamenalo americké vítězství.
Jiné priority
Trump opustí třídenní jednání dříve než ostatní a nezúčastní se jednání po posledním ze sedmi bodů, totiž klimatických změnách. Coby známý expert na ženskou otázku možná vynechá i téma rovnosti žen a podpory jejich postavení. Těžko ujde tématu, které je momentálně naléhavější, a to je stažení amerického podpisu pod dohodou o íránském jaderném programu. Z Kanady se rovnou přesune do Singapuru, kde se má setkat se severokorejským vůdcem Kin Čong-unem.
Také druhý velký spor spojený s jednáním skupiny G7 vyvolal Trump. Ještě před příjezdem prohlásil, že do Kanady mělo být pozváno i Rusko – je to prý logické, když má skupina – jak se sám vyjádřil – řídit svět.
Rusko bylo ze skupiny G8 vyloučeno před čtyřmi lety po okupaci Krymu, předtím bylo od 90. let neformálním členem skupiny, byť spíše z důvodů politické vstřícnosti než kvůli jeho ekonomické váze. Moskva se ovšem Trumpovi příliš neodvděčila, protože na své nepozvání reagovala tvrzením, podle kterého prý už nemá o podobný formát zájem.
Nepřátelští spojenci
Rozštěpení, kterému skupina G7 čelí, je ovšem především důsledkem Trumpova rozhodnutí nejednat v souladu s jejími zvyklostmi. Není přitom jasné, zda je to čistě jeho osobní záliba ve vyvolávání sporů, nebo taktika, která mu umožní vyhnout se multilaterálním jednáním ve prospěch bilaterálních, a nebo zda je v pozadí nějaká strategie – třeba vynutit si nakonec nějaké ústupky. Jaké ústupky si chce vynutit vtažením Ruska však není zřejmé.
V každém případě tato situace vedla k rozdělení G sedmičky na Ameriku a ostatní, ale také na ještě menší části, protože například Německo i Kanada otevřeně nesouhlasili s návratem Ruska do klubu, zatímco Itálie se přidala na stranu Washingtonu – a Moskvy.
Čtenář Bible si v souvislosti s Trumpovým postojem ke spojencům může vzpomenout na slova jistého Joaba, který králi Davidovi vyčetl, že nenávidí přátele a miluje nepřátele. V tom se ale Trump paradoxně podobá prezidentu Obamovi, jen se rozchází s jiným okruhem spojenců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
