Jan Fingerland: Jak se z G7 stala G6+1

Sedm hlav států a šéfů vlád se ještě ani nesjelo do hostitelské Kanady, a už vzduchem – a twitterem – létaly narážky, které by bylo možné považovat také za urážky.

Napětí bylo cítit zejména mezi americkým prezidentem Trumpem a kanadským premiérem Trudeauem. Ten například jedno tvrzení svého protějšku veřejně označil za směšné. Také láska mezi americkým prezidentem a jeho francouzským protějškem Macronem už není nehněvaná.

Neprohry a nevítězství

Hlavní příčinou sporu je Trumpův pokus změnit obchodní vztahy mezi Amerikou a jejími důležitými partnery. Trump se domnívá, že jsou nastaveny nespravedlivě a poukazuje na stopadesátimiliardový přebytek obchodní bilance mezi EU a USA, případně údajně neférové podmínky pro americké farmáře na kanadském trhu. Od června se i na Kanadu a Evropskou unii vztahují cla na dovoz oceli a hliníku do Ameriky.

Hlavní příčinou sporu je Trumpův pokus změnit obchodní vztahy mezi Amerikou a jejími důležitými partnery|foto: Andrew Vaughan,ČTK/AP

Evropa hrozí odvetnými opatřeními, ale z hlediska našeho kontinentu je perspektiva obchodní války velmi tíživá. Pro zdejší ekonomiky, v první řadě tu německou, je export důležitější než pro tu americkou. Jednat se tedy bude o míře drsnosti této odpovědi.

Členové pomyslné skupiny G6 mínus USA však čelí nezvyklé situaci – tři čtvrtě století to byli Američané, kdo prosazoval co nejvolnější obchod, nyní je to právě naopak. Trump evidentně obchod chápe jako obor, v němž jeden nevyhnutelně prohrává, takže je vlastně nemožné polemizovat s ním o škodlivosti ochranářství. Z jeho výroků například vyplývá, že zrušení obchodu se zeměmi, s nimiž má Amerika deficit, by znamenalo americké vítězství.

Jiné priority

Trump opustí třídenní jednání dříve než ostatní a nezúčastní se jednání po posledním ze sedmi bodů, totiž klimatických změnách. Coby známý expert na ženskou otázku možná vynechá i téma rovnosti žen a podpory jejich postavení. Těžko ujde tématu, které je momentálně naléhavější, a to je stažení amerického podpisu pod dohodou o íránském jaderném programu. Z Kanady se rovnou přesune do Singapuru, kde se má setkat se severokorejským vůdcem Kin Čong-unem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Justin Trudeau|foto: Sean Kilpatrick,ČTK/AP

Také druhý velký spor spojený s jednáním skupiny G7 vyvolal Trump. Ještě před příjezdem prohlásil, že do Kanady mělo být pozváno i Rusko – je to prý logické, když má skupina – jak se sám vyjádřil – řídit svět.

Rusko bylo ze skupiny G8 vyloučeno před čtyřmi lety po okupaci Krymu, předtím bylo od 90. let neformálním členem skupiny, byť spíše z důvodů politické vstřícnosti než kvůli jeho ekonomické váze. Moskva se ovšem Trumpovi příliš neodvděčila, protože na své nepozvání reagovala tvrzením, podle kterého prý už nemá o podobný formát zájem.

Nepřátelští spojenci

Rozštěpení, kterému skupina G7 čelí, je ovšem především důsledkem Trumpova rozhodnutí nejednat v souladu s jejími zvyklostmi. Není přitom jasné, zda je to čistě jeho osobní záliba ve vyvolávání sporů, nebo taktika, která mu umožní vyhnout se multilaterálním jednáním ve prospěch bilaterálních, a nebo zda je v pozadí nějaká strategie – třeba vynutit si nakonec nějaké ústupky. Jaké ústupky si chce vynutit vtažením Ruska však není zřejmé.

Skupina G7 se rozpadla na nejméně dvě části, G 6 a Spojené státy|foto: Justin Tang,ČTK/AP

V každém případě tato situace vedla k rozdělení G sedmičky na Ameriku a ostatní, ale také na ještě menší části, protože například Německo i Kanada otevřeně nesouhlasili s návratem Ruska do klubu, zatímco Itálie se přidala na stranu Washingtonu – a Moskvy.

Čtenář Bible si v souvislosti s Trumpovým postojem ke spojencům může vzpomenout na slova jistého Joaba, který králi Davidovi vyčetl, že nenávidí přátele a miluje nepřátele. V tom se ale Trump paradoxně podobá prezidentu Obamovi, jen se rozchází s jiným okruhem spojenců.