Jan Fingerland: Co nesnese český prezident

26. duben 2018

O Česku se zase mluví ve světě – přinejmenším v kruzích, které zajímá otázka budoucnosti Jeruzaléma. O pozornost se postaral český prezident. Zahraničním listům ale možná uniká domácí český rozměr jeruzalémské otázky.

Věc se znovu dostala na přetřes po Zemanově středečním projevu, předneseném na oslavě 70. výročí vzniku Izraele. Tu velmi výmluvně hostil hrad ve Španělském sále. Zeman se vrátil ke svému názoru, že Česká republika by měla plně uznat Jeruzalém za izraelské hlavní město a přesunout tam svou ambasádu.

Jan Fingerland: Zemanův tah Jeruzalémem

Miloš Zeman

Kdo si poslechl Zemanův inaugurační projev, moc se o jeho zahraničně politických záměrech nedozvěděl. Ve stejný okamžik se objevila informace, podle které hodlá Česko, snad právě na Zemanův popud, přesunout českou ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. A to dříve než ostatní Evropané, a možná ještě dříve, než tak učiní Američané.

Je zajímavé, že v souvislosti se stávajícím českým zastoupením v Tel Avivu hned dvakrát použil anglický termín „remove“, tedy odstranit. Není jasné, zda nesprávně zvolené slovo, v této souvislosti příliš silné, je obyčejnou chybou, a nebo zda třeba nějak nereflektuje jeho podvědomý postoj k současnému stavu, který považuje za „nesnesitelný“ a je třeba ho „odstranit“.

O přesun českého zastoupení usiluje Zeman už několik let. Domnívá se, že Jeruzalém by měl být všeobecně uznán za izraelské hlavní město a přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma považuje ze hmatatelný projev takového přesvědčení.

Prezidentova nevýhra

Trump uznal Jeruzalém, ovšem neřekl který, připomíná Michael Žantovský

Michael Žantovský

Jeruzalém se opět stal středem zájmu světových médií, když ho americký prezident Donald Trump uznal za hlavní město Izraele. Kritici mluví o největším obratu v americké politice vůči Blízkému východu za mnoho desetiletí a Palestinci vyzývají k intifádě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za cestu k usmíření.

Ještě nedávno se zdálo, že se mu to podaří. Šuškalo se, že už se vyhlíží budova v Jeruzalémě, kde by sídlil přinejmenším český konzulát. Údajně měla Praha v přesunu svého zastoupení předstihnout i Spojené státy.

Před pár dny se ukázalo, že Zemanův maximální plán se nenaplnil. Česká vláda ohlásila, že v Jeruzalémě bude pouze zřízena nová pobočka Českého centra a tamtéž bude sídlit i honorární konzul – bude tam působit izraelský podnikatel s českými kořeny jako dobrovolný zástupce českých zájmů, nikoli český diplomat placený z českých zdrojů.

Jan Fingerland: Jeruzalém mezi Paříží a Prahou

Donald Trump označil Jeruzalém za izraelskou metropoli

Evropská unie nikdy nebyla názorově jednolitá a dělila se na základě různých témat. Čím dál častěji se dá hovořit o dělení mezi Evropou západní a východní, a tak trochu to platí i v otázkách, jako je uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele.

Zeman může takové rozhodnutí vnímat jako svou prohru ve věci, která z hlediska českých národních zájmů není zas tak důležitá, ale pro něj osobně hraje asi významnou symbolickou roli. Znamená to také, že mu v této důležité otázce nevyhověl ten, kdo má podobné věci na starosti, tedy premiér v demisi Andrej Babiš.

Babiš se ještě na konci roku vyjadřoval s nechutí ohledně jakéhokoli vybočení České republiky z hlavního proudu evropské politiky ve věci Jeruzaléma. Sám premiér může mít pocit, že Zemanovi tím vyšel vstříc na půl cesty, když jeho vláda a ministerstvo zahraničí v rukou představitele ANO učinily zmíněné kroky, tedy umístění českého centra v Jeruzalémě a zřízení honorárního konzulátu tamtéž.

Babiš si zahrává

Tak to ale očividně nechápe sám Zeman a jeho středeční poznámka, že takzvaní umírnění jsou ve skutečnosti zbabělci, možná patřila právě Babišovi. Zcela jistě se vztahovala na ty evropské politiky, kteří si možná myslí totéž, co Zeman, ale netroufají si to přiznat, natož podle toho jednat.

Zeman ve středu také dodal, že přesun, nebo, jak on říká „odstranění“ ambasády je věcí třífázového postupu, přičemž zřízením honorárního konzulátu a zřízením Českého centra se naplňuje jen první část. Jinými slovy, Zeman se nevzdává svého snu, který mu Andrej Babiš zatím neumožnil.

Jan Fingerland

Bylo by jistě zajímavé být u rozhovorů obou politiků a dozvědět se, jak velkou část jejich debat jeruzalémská otázka představuje. Ale Zemanův bojovný tón ze středečního večera ukazuje, že je připraven tlačit opatrného premiéra dál, bude-li mít i nadále páky. Většinu z nich ztratí v okamžiku, kdy bude schválena nová koaliční vláda. Babiš do té doby ale riskuje prezidentovu zlobu.

Budoucnost české pozice ve věci Jeruzaléma je tak vlastně do značné míry závislá na úspěšnosti jednání ČSSD a ANO. Zeman je politik, který dokáže věci prosazovat i po velmi dlouhou dobu a možná i tentokrát dosáhne svého. Může se mu ale stát, že ho přinejmenším v rámci Evropské unie předběhne Rumunsko, které o přesunu své ambasády do Jeruzaléma rovněž uvažuje.

Spustit audio

Související