Jan Fingerland: Bibiho válka s Obamou a co na to říká Dagan

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v americkém Kongresu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v americkém Kongresu

Získat za třicet devět minut projevu šestadvacet potlesků, a ještě k tomu vstoje, to je pozoruhodný výkon za všech okolností. Dosáhnout téhož před americkým Kongresem je ještě o větším úspěchem. Až na to, že adresát ovací se jako vítěz asi necítí.

Řeč je samozřejmě o úterním projevu Benjamina Netanjahu ve Washingtonu, který vyvolal negativní odezvu u americké administrativy, části demokratických kongresmanů i části izraelské politické scény.

Podle Netanjahua se chystaná dohoda mezi skupinou 5+1 a Teheránem nejen nestane bariérou pro získání jaderné zbraně, ale naopak dosažení tohoto cíle Íráncům ještě usnadní. Proto je prý lepší žádná smlouva než špatná.

Dohoda (s níž navíc Teherán veřejně nesouhlasí), pouze na deset let zmrazí íránské jaderné aktivity a odbourá západní sankce. Proto podle izraelského premiéra nanejvýš oddaluje okamžik, kdy se Írán bude schopen vybavit jadernou bombou. Amerika by tedy měla na Írán mnohem více tlačit.

Čtěte také

A v neposlední řadě také zmínil skutečnost, že přesvědčení Obamovy administrativy, podle kterého se s příchodem prezidenta Rúháního v Íránu de facto změnil režim, je mylné a nebezpečné. Írán prý zůstává náboženskou autokracií s ambicemi zasahovat do politiky řady zemí v širokém okolí.

Americký prezident Barack Obama

Netanjahu však také ještě před tím zdůraznil, že si prezidenta Obamy velmi váží a že oceňuje pomoc, které se jeho zemi od Ameriky dostává.

Tato slova snad nabídnutá ke smíru však očividně nedokázala zacelit hluboké šrámy, které se izraelskému premiérovi na americko-izraelských vztazích vytvořit už jen tím, že přijal pozvání republikánských kongresmanů, aby před americkou veřejností kritizoval Obamova jednání s Íránem.

Obama a zejména jeho okolí si dalo záležet na tom, aby dali najevo, že Netanjahuovo jednání pokládají za urážku. Obama se s Netanjahuem odmítl setkat a údajně se ani nedíval na televizní přenos z Kongresu – ať už je to pravda nebo ne, sama okolnost, že se o takové věci mluví, ukazuje na určitou frustraci.

Čtěte také

Ta byla samozřejmě zesílena o to více, že si republikáni dali na svých ovacích záležet, protože i oni hrají svou hru proti Obamovi. Na Netanjahuův projev nedorazilo asi šedesát demokratů z 230, jiní zas při řeči netleskali. Například vůdkyně demokratické menšiny Nancy Pelosiová, která obsah projevu označila za urážku americké inteligence.

Americký ministr zahraničí John Kerry svému ruskému protějšku řekl, že Moskva se musí zasadit za dodržování příměří ze strany ukrajinských separatistů

Je ovšem zřejmé, že se Netanjahu dotkl citlivého místa. Sám Obama cítil potřebu uvést, že jeho izraelský kolega nenabídl žádné nové řešení, čímž se vlastně americký prezident nechal vtáhnout do debaty a také fakticky přistoupil na myšlenku, že pokud by Netanjahu nějaké řešení měl, pak by nepostrádal oprávnění ke Kongresu promluvit.

Ministr zahraničí John Kerry se po středečním jednání s íránskou delegací v Ženevě ve čtvrtek setká s novým saúdským králem Salmánem, s nímž bude hovořit v první řadě o tomtéž, o čem mluvil Netanjahu v Kongresu, jen to všechno proběhne s menším rámusem.

A také skutečnost, že Obama v reakci na Netanjahua hovořil o některých podrobnostech dohody, ačkoli se rámcová ujednání mají podepsat až na konci března, ukazují, že se Netanjahuovi sice nepodařilo zvítězit KO, ale přinejmenším získat nějaké body.

Otázka je, zda mu tyto body k něčemu budou. V Izraeli byl jeho pokus varovat před Íránem vnímán jako ohrožování vztahů s předním spojencem a jako zneužití bezpečnostní otázky nedlouho před volbami.

Čtěte také

Zajímavé je konfrontovat Netanjahuův projev s tím, co říká jeho přední izraelský kritik a bývalý šéf rozvědky Meir Dagan. Přičemž je důležité podotknout, že Dagan se - podobně jako Netanjahu - domnívá, že Izrael si nemůže dovolit situaci, v níž bude čelit jadernému Íránu.

Bývalý šéf izraelské rozvědky Meir Dagan

Podle Dagana neměl Netanjahu zatěžovat vztahy s Amerikou veřejným sporem ale raději tlumočit své obavy při jednání. Neměl také vše postavit na své snaze ovlivnit americké stanovisko, ale raději bez humbuku kontaktovat všechny ostatní členy skupiny 5+1, tedy také Británii, Francii, Německo, Rusko a Čínu.

Dagan rovněž upozornil na jiné, Netanjahuem opominuté slabiny chystané dohody, například skutečnost, že neobsahuje žádné sankce pro případ, že Írán nebude ujednání dodržovat. A dále, co bude po oněch deseti letech, po které bude íránský jaderný program zastavený a kontrolovaný?

Z Netanjahuovy sólové akce v Kongresu museli podle Dagana mít největší radost právě v Teheránu, protože jim stačilo pozorovat, jak se rozšiřuje průrva mezi dvěma jejich velkými odpůrci.

Na závěr bychom neměli opominout jednu dosti podstatnou věc: Netanjahu ve své řeči nemluvil o tom, že je třeba íránský program obohacování zcela zastavit, tak jako v minulosti. Pokud tedy někdo podstatně změnil stanovisko a naznačil možný kompromis, nebyli to Íránci nebo Obama, ale právě Netanjahu.