Jan Fingerland: Bangladéšská tragédie na pokračování

Trest smrti pro Sajídího je ve skutečnosti od ledna už třetím rozsudkem nad čelným představitelem Džamáte Islamí, bangladéšské islamistické strany, která dnes stojí v opozici proti vládě. Není divu, že jak Džamáte Islamí, tak i Bangladéšská národní strana, další opoziční organizace, označují proces za nespravedlivý a politicky motivovaný. Také někteří ochránci lidských práv poukazují na ne vždy vzorový průběh procesu.

Zdálo by se tedy, že si tu vláda nevybíravým způsobem vyřizuje účty s opozicí, jak to známe z řady diktatur. Situace však není tak jednoduchá. Zaprvé proto, že Bangladéš je sice velmi nedokonalá, ale přece jen demokracie. A za druhé proto, že zločiny, za něž mají být někteří opoziční předáci oběšeni, se skutečně staly. A to v době, kdy se dnešní Bangladéš v roce 1971 pokusil odtrhnout od Pákistánu a ten mu v tom chtěl zabránit vojenskou invazí.

Během zhruba devítiměsíční války zahynuly podle bangladéšských tvrzení tři miliony lidí. Další miliony byly zraněny, musely uprchnout, přišly o majetek nebo byly znásilněny. Na těchto zločinech se podíleli nejen pákistánští vojáci, ale i jejich domácí spojenci – někdo by řekl kolaboranti –, kteří byli proti osamostatnění Bangladéše.

Mezi nimi měli být i pozdější významní islamističtí politici. Část islamistů totiž chápala bangladéšskou samostatnost jako oslabení islámu a posílení hinduistického živlu. Velká část tehdejších zločinů byla spáchána právě na bangladéšské hinduistické menšině.

Nyní, o desítky let později, vláda přišla s tím, že je třeba dát obětem šanci na zadostiučinění a zhojit staré rány. Jak je vidět, nejde to tak lehce. Velké a divoké demonstrace nyní pořádají ti, kdo nesouhlasí s trestem smrti pro Sajídího. Zároveň však také protestují ti Bangladéšané, kteří jsou pro tvrdé rozsudky a nedávno dávali najevo nespokojenost, když jeden z obžalovaných dostal „jen“ doživotí.

Od prvního lednového rozsudku zahynulo při protestech nejméně šedesát lidí a všeobecně se očekává, že násilnosti budou pokračovat. Bangladéšská šlamastika má totiž všechny nebezpečné příměsi politické třaskaviny – nepotrestané staré křivdy, muslimsko-hinduistický spor, islamisticko-sekulární napětí i konflikt vlády s opozicí. Společnost je hluboce rozdělena a připravena dále prosazovat své názory na ulici. Otázkou tedy je, zda právě probíhající procesy a rozsudky staré rány zhojí, a nebo naopak znovu rozjitří.