Jan Fingerland: Asad (si) slíbil vítězství

Není to tak dávno, co se spekulovalo o tom, kam by mohl Bašár Asad uprchnout, až mu bude půda hořet pod nohama, nebo kdy se asi tak rozpadne jeho armáda oslabovaná dezercemi. V posledních měsících se však dojem z toho, co se na syrském bojišti děje, dosti změnil. Důležitým zlomem, nejen psychologickým, byla porážka povstalců ve městě Kusajr. Tato významná křižovatka leží blízko libanonských hranic a znamenala důležitý komunikační bod jak pro povstalce pašující zbraně z Libanonu, tak i pro vládní síly, které zas potřebovaly spojení mezi pobřežím a metropolí Damaškem – zisk jednoho znamenal zároveň škodu pro druhého. Od té doby se podařilo vládní armádě rozšířit svou moc nad několika dalšími místy podél hranic s Libanonem. Naposledy to byl minulý týden Homs, nebo přinejmenším jeho centrum, kde se povstaleckým jednotkám nepodařilo udržet pozice. Úspěšný je Asad také v okolí Damašku – jak ukazuje jeho zmíněná návštěva Daráji – a také u Aleppa na severu.

Co je příčinou tohoto zvratu? Faktorů je zřejmě několik. Obrovskou roli hrály neustávající zbraňové dodávky syrskému režimu ze zahraničí, zejména Ruska a Íránu. Režim má k dispozici letectvo a těžké zbraně, zatímco povstalci naopak si neustále stěžují na nedostatek i lehkých zbraní a střeliva. Dále to byla velmi výrazná pomoc v podobě několika tisíc odpočatých, dobře vycvičených a vyzbrojených bojovníků libanonského Hizballáhu – tito muži například bojovali v Kusajru a nyní i v Homsu. A velkou roli zřejmě hráli i vojenští poradci, ať už z Ruska nebo Íránu, kteří umožnili syrské armádě lépe používat prostředky, které má k dispozici.

Důležitým faktorem bude postoj zahraničí. Západ se stále ještě neodhodlal začít s dodávkami zbraní do Sýrie, zatím tedy povstalci zůstávají odkázáni na pomoc Saúdské Arábie a některých dalších států. Po nedávných spekulacích o tom, že syrský režim použil na několika místech chemické zbraně, se začal ke zbraňovým dodávkám povstalcům přiklánět Barack Obama, i když jeho postup pak zablokoval Kongres. Jeho členové se obávají, že syrští klienti Ameriky nejsou dosti spolehliví a zbraně, které by dostali, by mohly putovat do rukou islámských radikálů. Tento postoj se možná brzy změní. Američané nyní údajně testují budoucí zásobovací trasy pomocí dodávek humanitární pomoci. Nejde jen o zdravotnický materiál, ale i potraviny, a případně i takové věci jako nákladní vozy, generátory nebo vysílačky. Pokud budou američtí experti spokojeni, může to otevřít dveře rozsáhlejší pomoci, včetně vojenské.

Velkou otázkou nyní je, co to bude do budoucna znamenat, zda se karta definitivně obrátila ve prospěch režimu a nebo zda se povstalcům může podařit Asadův postup zastavit. Americké, případně i evropské dodávky možná povstalcům pomohou na poslední chvíli, ale také to může znamenat, že tyto zbraně umožní rychlé kruté válce přejít do chronického stavu, který je v mnoha ohledech ničivější. Sám Asad ve svém čtvrtečním projevu slíbil brzké definitivní vítězství svých sil, ale není jisté, zda se mu může podařit získat zpátky pod svou kontrolu vnitrozemí a východ Sýrie, kde je mnohem menší hustota obyvatel a jednoznačná převaha sunnitských kmenů podporovaných jejich příbuznými z okolních zemí. Tam může odpor trvat velmi dlouho. Jistá je jen válečná aritmetika, podle které v současné době znamená každý měsíc bojů dalších sedm tisíc mrtvých lidí.