Jan Fingerland: Afghánské hlasování bez velkých nadějí

Totiž násilí a zastrašování voličů i kandidátů, a také nepotrestané volební podvody. Obojí se bohužel stalo realitou před velmi důležitým hlasováním v Afghánistánu. V sobotu by měly miliony Afghánců a Afghánec přijít k volebním urnám, aby určily další směr své zemi – tak, jak je to obvyklé v desítkách zemí nejen v Evropě, Americe a Africe, ale i Asii. Afghánistán, jak se ukazuje, mezi demokracie nebude patřit ani po tomto víkendu, protože k demokracii je třeba více než jen formální proces hlasování.

Západ, který se vojensky, politicky i humanitárně v Afghánistánu masivně angažuje, nemá o tamní politice iluze. I samotný prezident Karzájí, původně hýčkaný syn západních spojenců, se zkazil, a při loňských prezidentských volbách, v nichž byl – v uvozovkách – zvolen, možná překonal všechny dosavadní rekordy ve falšování hlasovacích lístků. Jeho zahraniční spojenci nakonec se skřípěním zubů jeho vítězství akceptovali, protože opačné řešení by přineslo ještě větší škody, ale udělali závěr, že příští volby bude třeba sledovat mimořádně pečlivě.

Také proto se následné parlamentní volby nekonaly letos v květnu, jak bylo původně plánováno, ale byly odsunuty na září, aby bylo možné hlasování maximálně zabezpečit proti podvodům. To se, jak je vidno, nedaří stoprocentně. Podle odůvodněných odhadů může být nyní v oběhu kolem tří milionů falešných voličských průkazů, což je vzhledem k méně než osmnáctimilionovému voličskému kolektivu velmi vysoké číslo. Afghánští úředníci však slibují, že oficiální voličské průkazy mají bezpečnostní prvky, které nelze zfalšovat, a také že voliči budou označováni obtížně smývatelným inkoustem, který by též měl omezit počet podvodů.

V případě loňských prezidentských voleb Západ stál o to mít v čele státu a vlády spolehlivého spojence, schopného konsolidovat armádu a postarat se o stabilitu, avšak také takového, jenž by měl legitimitu i v očích samotných Afghánců. Zdá se, že se nepodařilo ani jedno – Karzájí je jak nedůvěryhodný, tak i neefektivní, dále znevěrohodnil v očích Afghánců západ, a sám se pak ještě proti svým zahraničním patronům postavil.

To je však příběh loňských prezidentských voleb, se kterými už nikdo nic nezmůže. Nyní, v parlamentních volbách, je ve hře to, zda se parlament nedostane do rukou odpůrců prezidenta, což by Karzájímu svázalo ruce, například ve jmenování držitelů vládních i jiných vysokých postů. I to by zkomplikovalo Západu jeho naději, že Afghánistán se v dohledné době uklidní a jednotky NATO budou moci začít odcházet podobně, jako nyní odcházejí z Iráku. Momentálně je v Afghánistánu kolem 150ti tisíc zahraničních vojáků, a to celých 9 let po té, co začala válka proti Tálibánu a Al Kajdě. Přitom prezident Obama stále ještě doufá, že se mu podaří naplnit slib a stáhnout jednotky do příštího léta – byl by rád, aby tento plán vypadal pokud možno realisticky před volbami, které čekají i americký Kongres.

Volební podvody nejsou jediným nebezpečím, které nad afghánským politickým experimentem s demokracií visí. Tím druhým je násilí, a to zejména ze strany Tálibánu. Jeho ozbrojencům a sebevražedným atentátníkům se sice hrozbami a útoky nepodařilo zcela znemožnit loňské prezidentské volby, ale podstatně snížit voličskou účast přece jen ano. Pět dní před letošním hlasováním je už možné konstatovat, že byli zabiti nejméně čtyři kandidáti, a mnozí další obdrželi výhrůžky. Týká se to zejména žen, které se v zemi, v niž se mnohde běžně nosí burky, odvážily dát všanc své jméno a případně i zveřejnit svou tvář.

Některé hrozby pocházejí i od místních předáků, kteří tak podporují své kandidáty. Afghánské úřady i američtí vojenští představitelé nicméně slibují, že zajistí bezpečný průběh voleb, i když už nyní je jasné, že z bezpečnostních důvodů nebude otevřena zhruba sedmina volebních místností. Násilnosti v Afghánistánu jsou totiž i bez ohledu na konání voleb silnější než před několika lety, a tak se nedá hovořit ani o pozitivním trendu.

K tomu všemu přispívá nejen neuspokojivý výkon vlády a prezidenta Karzájího, zvoleného vloni, - ale týká se to i dosavadního parlamentu, jenž by měl být obnoven tento týden. Zdá se, že i ten následující bude zřejmě složen z velké části z předáků, kteří budou především sledovat své vlastní zájmy nebo zájmy určitého úzkého okruhu lidí, a že budou prodávat svůj vliv. Je asi zbytečné zdůrazňovat, že korupce a nepotismus úřadů vhání obyčejné Afghánce do náručí Tálibánu. V jiných oblastech zas kábulské úřady vůbec nemají žádný vliv, a tak jsou volby pro životy mnoha prostých lidí vlastně irelevantní.

Nevalný stav afghánské politiky i bezpečnosti bude předmětem rozsáhlého přezkoumání dosavadní americké strategie v Afghánistánu, jehož závěry prezident Obama zveřejní koncem roku. Ovšem už samotné hlasování Afghánců, pokud si odmyslíme deformující vliv podvodů a zastrašování, bude také vlastně jejich vlastním jedním velkým hodnocením toho, co se cizincům i afghánským představitelům za posledních několik let podařilo a co ne.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.