Jan Fingerland: 1420 v Rusku roku 2023
Přinejmenším od loňského února nejen u nás běží intenzivní debata o tom, co obyčejní Rusové vědí o válce a co si o ní myslí. Nikdo to nemůže říct s určitostí, můžeme jen kombinovat různé zdroje. Jedno okno do ruské duše se jmenuje 1420 a je to název youtubového kanálu.
Za skromným projektem s ohromným potenciálem stojí zejména mladý Moskvan Daniil Orain, který kanál založil ještě jako středoškolák a snažil se napodobovat jiné populární youtubery. Ostatně název jeho kanálu, 1420, není žádný tajemný historický odkaz, ale číslo jeho moskevské střední školy.
Jenže pak se Daniil rozhodl dělat něco jiného – chodí do ulic, aby se ptal lidí, co si doopravdy myslí. V posledním roce zejména o válce, tedy speciální vojenské operaci, o vlastenectví, Ukrajině nebo třeba skutečnosti, že ruská armáda bombarduje ukrajinskou civilní infrastrukturu.
S mikrofonem za válkou
Čtěte také
Orain se pouze ptá a považuje se za neutrální nástroj, i když jeho témata a dodatečné otázky napovídají, co si doopravdy myslí. Lidé většinou odpovídají ochotně, ale určité procento lidí se raději omluví nebo rovnou řeknou, že to, co si myslí, nemohou vyslovit nahlas.
Mnohé z toho, co lze na kanálu 1420 vidět, zas tolik nepřekvapí. Zejména muži staršího věku podporují Putina, a to i tehdy, kdy jinak dávají najevo nespokojenost s ruskou politikou, prezident jako by stál nad ní. Případně ospravedlňují svůj postoj způsobem, který je pro Středoevropana těžko pochopitelný: rozhodnutí prezidenta prý nikdo nemá právo kritizovat.
Muži starší padesáti let všeobecně vzato válku podporují, a dokonce je popuzuje, pokud má někdo jiný názor. Společně s řadou starších žen považují mladíky, kteří se vyhýbají službě v armádě, za zrádce nebo zbabělce a z mladé generace jsou zklamaní, protože prý postrádá idealismus a vlastenectví.
Čtěte také
Pravda je, že mezi generacemi je dost velký rozdíl v postojích i argumentech, protože mladí jsou proti vládě mnohem častěji. Nejotevřeněji se obvykle vyjadřují velmi mladé dívky.
Starší Rusové mají paradoxní pravdu v tom, že jinak se mladší generace nejeví jako zvláště idealistická, velká část mladých lidí dává najevo ostentativní cynismus a odhodlání starat se jen o sebe, zatímco jiní se zaklínají tím, že nemají názor a jsou nepolitičtí – to je teď v Rusku asi velmi populární slovo.
Na frontu se nechce skoro nikomu, ale mnozí mladí muži s úlevou odpovídají, že jsou chráněni svým statusem studenta, anebo se mobilizaci staví velmi fatalisticky. Co prý mohou dělat.
Oblíbení nepřátelé
Co si dotázaní myslí o Ukrajincích? Ti vystupují ve zvláštní dvojroli. Buď jsou bratrský národ, nacisté, nebo jacísi „nelidé“. Proto není problém, pokud ve válce umírají. Pozoruhodné je, že v očích mnoha respondentů může být Ukrajinec bratr i nečlověk současně. Ukrajinci jsou prý také obětí propagandy tamní televize, což je zajímavá projekce.
Ti, kdo válku podporují, vycházejí z přesvědčení, že Rusko vede spravedlivou válku. Buď odpovídá na dlouholeté vraždění jejich bratrů na Donbase, nebo prý včas zabránilo invazi do samotného Ruska.
Ukrajinci prý Rusy nenávidí, aniž by měli důvod. Rusy prý také nenávidí Američané. A ti důvod mají. Buď se Ruska bojí, nebo mu závidí jeho nerostné bohatství a rozlohu – o těch se mluví s leskem v očích. Čestné třetí místo mezi nepřáteli zaujalo Polsko. Německo skoro nikdo nezmiňuje. Ani zkaženou „Gayropu“. Fascinující je, že nikdo nezmíní Čínu, ta leží v jakémsi slepém úhlu.
Vysledovat jasné vzorce ale není jednoduché, protože Orainovi respondenti často překvapí. Například jedna dobře oblečená starší dáma kultivovaným jazykem velebí Putina, vzápětí druhá, jí velmi podobná, zapáleně mluví o hanbě, do které prezident Rusko svou válkou uvrhl.
Jaká je vypovídací hodnota těchto rozhovorů, je těžké posoudit, pocházejí většinou z Moskvy, ale Orain zajíždí i na venkov, kde je prostředí i publikum velmi odlišné. V každém případě je to fascinující podívaná, stačí na youtubu kliknout na kanál 1420. Daniil Orain je zatím na svobodě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
