Jan Bednář: Švýcarsko nechce omezovat přistěhovalce

1. prosinec 2014

Nedělní švýcarské referendum zdánlivě směřuje proti proudu současné evropské politiky. Naprostá většina Švýcarů, 74 procent, se v něm vyslovila proti návrhu, aby vláda radikálně omezila přistěhovalectví.

Švýcarský systém přímé demokracie umožňuje občanům vyslovit se ke konkrétním otázkám vládní politiky a výsledek takového hlasování je závazný, pokud se referenda zúčastní dostatečný počet lidí, což se v tomto případě bohatě naplnilo.

Když si uvědomíme, že v Evropě v současné době posilují hlavně krajně pravicové síly, které chtějí přistěhovalectví zásadně omezit, mohou se zdát Švýcaři oproti ostatním Evropanům v této chvíli neobyčejně liberální.

Při podrobnějším zkoumání si ale musíme povšimnout, že Švýcarsko tímto krokem jen vyrovnává kurz, namířený proti imigrantům v minulosti.

Čtěte také

Jiné referendum, které se konalo v únoru letošního roku, znovu zavedlo předtím zrušené imigrační kvóty, takže se Švýcarsko náhle vychýlilo z běžné praxe většiny západoevropských zemí – v rozporu s dohodou o volném pohybu osob uvnitř Evropské unie.

To samozřejmě vzbudilo proti Švýcarsku hodně nesympatií – i přesto, že tato země uprostřed Evropy není členem Evropské unie, a může si v tomto ohledu přijímat zákony, jaké chce. Až do té doby se totiž Švýcarsko evropské normy přidržovalo, čistě z praktických a ekonomických důvodů.

Švýcaři odmítli v referendu omezování přistěhovalectví

Nedělní referendum tak vlastně jen napravuje nedávno poněkud nešikovně vychýlený kurz. Není divu, že proti návrhu, obsaženém v referendu, vystupovaly snad všechny velké švýcarské politické strany a hlavní argument jeho odpůrců zněl, že takové opatření by poškodilo švýcarskou ekonomiku a mezinárodní pověst.

Proti návrhu se zejména stavěli švýcarští podnikatelé, kteří zdůrazňovali, že by pak nebyli schopni získávat kvalifikované pracovníky z jiných evropských zemí.

Cizinci představují ve Švýcarsku, které má něco přes 8 milionů obyvatel, téměř čtvrtinu občanů. Většinu z nich tvoří Italové a Němci a třetí nejpočetnější skupinou cizinců, žijících ve Švýcarsku, jsou občané zemí bývalé Jugoslávie.

Stoupenci návrhu tak mohli argumentovat jen tím, že tato země je už přelidněná, což má nemilé následky na tamní životní prostředí. S tím se ale teď bude muset švýcarská vláda nějak vyrovnat.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.