James Rice: Jezdím si s vozítkem po Marsu...
Americký geolog James Rice, pracující pro NASA, je na turné po České republice. James Rice poskytl Českému rozhlasu Plus rozhovor a vypráví v něm o Marsu, planetě, která je v centru pozornosti planetárních geologů, protože je nejpodobnější Zemi.
Kde na Marsu s vozítky přistát?
Američtí vědci se věnují Marsu opravdu důkladně, k rudé planetě vyslali už desítky sond. Největší pozornost budí vozítka, protože jejich schopnost pohybu po povrchu planety je nenahraditelná. Velmi pečlivě se musí vybírat místo, kde vozítko přistane, kdyby se ihned zřítilo ze skály nebo uvízlo ve špatném terénu, bylo by to fiasko. Výběr místa je skutečně dlouhý proces, jak říká James Rice, který je jedním z těch, kdo rozhodují o tom, co vozítka na planetě budou dělat.
„Trvá to roky, než rozhodneme, kde bude místo přistání vozítka. Nejprve dodají svá kritéria inženýři a je jich opravdu hodně. Kvůli padáku se dá přistát jen na povrchu s určitým sklonem, to samé platí pro pohyb vozítka, které strmé svahy prostě nevyjede, stejně jako nedokáže překonat velké balvany. Také tam nesmí být moc prachu, protože součástky se s ním neumí vypořádat. Inženýři mají těch požadavků hodně, byli by vůbec nejradši, kdyby vozítko přistálo na úplné rovině, kde nic není. To by jistě bylo nejbezpečnější, ale k čemu mít vozítko na místě, kde není nic zajímavého? My, geologové a vědci, musíme najít kompromis mezi tím, co chtějí inženýři, a co je smysluplné z vědeckého hlediska. Zpočátku máme vytipovány desítky míst a postupně to zužujeme až jich je jen několik a v podstatě se u nás rozhodujeme demokraticky, zkrátka hlasujeme. Když už je pak vozítko na Marsu, někteří geologové se zajímají jen o získaná data, ale já se přiznám, že mě strašně baví mise jako taková, to rozhodování, kam vozítko pojede nebo jakým přístrojem bude půdu zkoumat. Když se nad tím zamyslím, tak pracuju s vozítkem na Marsu, kdo tohle o sobě může říct. Velmi si toho vážím, že jsem součástí týmu pracujícího na těchto projektech.“
Meteority z Marsu
Geologové mají to štěstí, že přímo na Zemi mají k dispozici vzorky z Marsu, které k nám přiletěly úplně samy. Pravděpodobně náraz velké planetky vyvrhl až na Zem meteority z Marsu. Jak potvrzuje americký geolog, meteority jsou důležité, ale neřeknou nám vše.
„Důvodem, proč jsou pro nás hodnotné, je fakt, že jsou to jediné vzorky Marsu, které máme. Vozítka na Marsu nemají techniku na to, aby dokázala určovat stáří hornin. U marsovských meteoritů to v pozemských laboratořích dokážeme skvěle. S meteority je ale ta potíž, že nevíme, odkud k nám přiletěly, z jaké části Marsu. Když nám chybí tento geologický kontext, velmi nás to limituje v tom, co dokážeme z meteoritů určit. Ale přesto jsou pro nás ty meteority důležité. Našli jsme v nich třeba minerály, které svědčí o tom, že meteorit byl po dlouhou dobu vystaven působení vody.“
Přímé vzorky z Marsu
Ihned se nabízí otázka, jestli by nebylo lepší si pro vzorek na Mars prostě zaletět?
„O tom se mluví už desetiletí. Už když jsem byl studentem, tak jsme měli v osmdesátých letech konferenci o hledání nejlepšího místa pro vozítko, které by vzorky sebralo. Ale neustále se to odkládá, samozřejmě kvůli penězům. Stálo by to odhadem pět až deset miliard dolarů. Měli jsme vůbec problém sehnat finance na současné vozítko Curiosity a to šlo o 2,5 miliardy dolarů. Někteří vědci pochybují, k čemu potřebujeme vzorek z Marsu, když tam máme vozítka, která zkoumají Mars přímo na místě. Já si myslím, že je to špatná úvaha, že je to přesně naopak. Vozítka sice posíláme stále větší, ale pořád jde o velmi omezené laboratoře jen s několika přístroji. Proto říkám, doleťme si na Mars pro vzorky a dejme je do nejlepších laboratoří na Zemi, a dozvíme se tak o nich úplně všechno. Bude to navíc levnější než postupně dopravovat všechny potřebné přístroje na Mars.“
Proč se o Mars zajímat?
Názor geologa je jasný, jestli převládne i v celé NASA, to zatím nikdo nedokáže říct. Co ale vede Jamese Rice k tomu, že se tolik let zajímá právě o Mars?
„Mám ho rád, protože to je hranice, výzva, nikdo tam ještě nebyl. Sice jsme tam poslali dost robotů, ale je tam toho mnoho neznámého. Je tu otázka života na Marsu – byl tam? Nebo tam dokonce stále je? Myslím, že je to velká výzva pro celé lidstvo, takovéto zásadní věci zjistit. Také si myslím, že by projekt letu člověka na Mars mohl vzbudit velký zájem lidí. Když se dnes v jakékoli anketě zeptáte, kam by měli letět astronauti, prakticky všichni říkají 'na Mars'. Když přistálo Apollo 11 na Měsíci, byl jsem malý chlapec a nikdy na to nezapomenu. Ovlivnilo to nejen mě, ale celou generaci. Myslím si, že i dnešní generace by si zasloužila podobně silný zážitek. Let na Mars přinese také velký užitek pro lidi v běžném životě, víme to už od projektu Apollo. Letět na Mars znamená vypořádat se s úbytkem vápníku v kostech astronautů, bojovat s osteoporózou, posádka se musí chránit proti radiaci, to by zase mohlo pomoct s léčbou rakoviny. Z cesty na Mars určitě bude užitek pro lékařství, který si teď ani neumíme představit.“
James Rice by si moc přál, aby se letu člověka na Mars dožil. Uskuteční se tento velký sen? To nevíme. Výzkum Marsu ale pokračuje dál, NASA už na rok 2020 připravuje další vozítko.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
